kaktusová romance

Connore, kde jsi?

Katie

Jeho rty pro mě byli jako droga. Jako něco, bez čeho nejde žít, i když víte, že vás to zabíjí. Zabíjí mě být bez něj, ale daleko bolestnější je pro mě být s ním. Pořád si v hlavě přehrávám ty slova. Pořád je slyším. Chtějí dokonce překřičet ty ostatní krásné myšlenky na nás dva. Ale já jim to nedovolím.

Jakmile jsem se odtáhla, podíval se mi do očí a pohladil mě po tváři. Jeho doteky mi tak chyběli. Možná jsem bláhová, ale přesně takhle to chci. „ miluju tě" moje srdce mi při vyslovení těchto slov málem vyskočilo z hrudníku. Je tak krásný slyšet to od někoho, kdo pro vás znamená tolik. „ miluju tě." Usmála jsem se na něj. A on na mě. Znovu jsi mě přitáhl k sobě a políbil. A takhle to chvilku trvalo. Ale mně to vůbec nevadilo. Ba naopak. Bylo mi absolutně jedno, že sedím totálně promáčená, kdo ví kde, jediné, čemu jsem se teď věnovala byl on. „ pojď Katie, najdeme cestu do tábora, ostatní už se po nás jistě shánějí." Zvedl se po chvíli a mě vytáhl za sebou. Šli jsme docela dlouho. Podél vody i lesem, přes louku a dokonce jsme jednou přecházeli brod, ale tábor jsme zatím nenašli. Síly mi po zhruba třech hodinách začaly docházet. Zpomalili jsme. Ani Parker už nechvátal. Drkotala jsem zubama a doufala, že v nejbližší době přijdeme do tábora. „ je ti chladno viď? Tohle odstůněš." Přitáhl si mě k sobě blíž. Alespoň teplo jeho těla mě dovedlo trochu zahřát. Zvedl ruku a sáhl mi na tvář a čelo. Zamračil se. „ celá jen hoříš. Už jsme tam měli být asi před hodinou. Nechápu to. Měla bys okamžitě do postele a já nemůžu najít tu posranou cestu. Kurva. Katie, zlato, vydrž ještě ano?" mluvil tak jemně, jako by mě uspával. „ jsem v pořádku." Usmála jsem se. Parker vypadal, že má ještě dost energie, ale oči už mu taky padaly únavou a po tváři mu stékala kapička potu. I já jsem mu sáhla na čelo. Hřál jako kamna. „ řekla bych, že tenhle náš neplánovaný výlet odstůněme oba." „ ale já ničeho nelituju. Jinak bychom se dohromady asi jen tak nedali. A má to další plus. Můžeme stonat spolu. Třeba nás pošlou domů ty máš vaši pryč, říkal mi to tvůj bratr. Vzal bych si tě k sobě domů a hýčkal si tě." Usmál se. Ten nápad se mi líbí. Ale nebydlí náhodou Parker s otcem? To by totiž rozhodně nedopadlo dobře. „ s mým bratrem?" „ no, tak nějak jsem se ho na tebe ptal. Jo a nezapomněl dodat, že jestli to ještě jednou poseru, tak mě přejede golfovým vozíkem a zakope u vás na zahradě." Chtě nechtě jsem propukla v hlasitý smích. Představa jak Tom se řítí golfovým vozíkem na Parkera, který se snaží utéct je prostě mega vtipná. I Parker se začal smát. „ Parkere? Katie? Jste tam? Halooo?" slyším něčí hlas. Zní mi povědomě. Asi už jsme opravdu blízko tábora. Najednou se odněkud z křoví vynoří Daniel a za ním Thomas. „ díky bohu, že jsme vás našli. Jak to proboha vypadáte? Hned musíte do postele." Vtom ke mně přiběhl Connor a objal mě. Všimla jsem si jak Parker zavrčel, když se mě dotknul. „ Katie, ani nevíš, jak jsem se o tebe bál. Vezmu tě ke mně do chatky a zabalím do deky. Dojdu ti taky pro čaj a léky." Začal mírně vyšilovat Connor. „ když dovolíš, tak o Katie se postarám sám." Prskl na něj Parker a přitáhl si mě k sobě. Tím prudkým pohybem se mi trochu zamotala hlava, ale ustála jsem to. „ ty už se k ní ani nepřibližuj. Určitě do té vody spadla kvůli tobě, ty hrdino." Štěkl na něj znechuceně Connor. Vlastně měl tak trochu pravdu. Kdyby se Jack s Parkerem nezačali prát, raft by se nepřevrátil. Ale byl to taky on, kdo mě zachránil. „ na rozdíl od tebe jsem jí pomohl z vody, když se topila. A kdes byl v tu dobu ty, ty kreténe?" jak malý kluci. Znovu se mi zatočila hlava. Tentokrát o dost víc. Chytla jsem se Parkerova mokrýho trička, abych nespadla na zem. Parker se zděsil a okamžitě mě vytáhl nahoru a obmotal kolem mě svoje ruce. Byla jsem mu za to vděčná. Ale daleko lepší by bylo, kdyby už se konečně přestali hádat a já si mohla jít lehnout. „ vidíš co děláš? Akorát jí ubližuješ. Zbytečně kvůli tobě trpí. Tak už sakra pochop, že to není holka pro tebe a pusť ji. Jdi si někam píchat s Bellou a Kat nech na pokoji. Je pro tebe až moc dobrá. „ řval po něm Connor. A Parker se kupodivu nebránil. Jen ho pozoroval. A třásl se. Což bylo částečně způsobeno tou zimou. Natáhla jsem k němu ruku, abych ho mohla obejmout, ale udělalo se mi špatně a sesunula jsem se k zemi. „ Katie!!" to je to poslední co slyším......

Probudila jsem se v teple. Ležela jsem v něčí posteli. Pomalu, aby se mi nezamotala hlava, jsem se otočila a přičichla k polštáři, na kterém jsem ležela. Ta vůně. Mentol a cigaretový kouř. Jeho vůni bych poznala vždy a všude. „ kat? zlato?" ozvalo se někde od mých nohou. Pomalu jsem rozlepila oči a rozhlídla se po místnosti. Byla jsem v Parkerově chatce. Ten seděl na posteli u mých nohou a natahoval se ke mně. „ jak ti je? Dostala jsi nějakou injekci, takže by ti mělo být líp." Oznámil mi. Hlava mě bolela jako střep a v krku jsem snad měla struhadlo, ale bylo mi dobře. „ jo, je mi líp. Ale jak to, že neležíš? Vždyť máš teplotu." „ chtěl jsem se postarat o tebe. Musel jsem vědět, že jsi v bezpečí." Usmál se a čelo se mu zkrabatilo. „ tak to ne. Pojď si lehnout taky. Lehni si ke mně. Prosím." Řekla jsem svým slabým hlasem. On seskočil z postele, sundal si boty a vrátil se zpět. Odkryl peřinu a mnou prolétl zima. Ale jen na chvíli. Parker se ke mně přitulil a já si mu lehla na rameno. Oči se mi zvonu zavírali. „ co Bella? Měl jsi mě odnést ke mně do chatky. Bylo by to bezpečnější." Vzpomněla jsem si na svou sokyni. „ Bella mě teď absolutně nezajímá. A navíc jsem tě chtěl mít u sebe. Klidně jsi mohla i na marodku, ale tam bych tě nemohl hlídat. A u vás v chatce se pořád motají holky. Tady máš alespoň klid. Jen to ale dořekl, tak do chatky vletělo tak deset lidí. Oba nás to vyděsilo. „ Katie, konečně jsi vzhůru. To ti povím, s ním to bylo k nevydržení. Vždycky, když jsem přišla, tak mě vyhnal se slovy, že se o tebe postará a že potřebuješ klid a já tu nemám co dělat. Je to blbec." Líčila mi Denny a prst měla namířený na Parkera. „ hele!" ozval se. Já se porozhlédla po lidech v chatce a zesmutnila. Byl tu Jack, James, Denny, Kristy, Megan, Kiara, Sam, Chloe, Daniel a Adel. Nikde jsem ale neviděla Connora. Ať je to s ním teď jakkoli. Pomohl mi v těžký situaci a stal se pro mě tím nejlepším přítelem. Tak kde může být? „ ehm a kde je Connor? „ zeptala jsem se tak nahlas, jak jen jsem svým hlasem dokázala. Všichni ale mlčeli. Ani Parker nepromluvil. Denny svěsila hlavu dolů. „ tak kde je?" zeptala jsem se znovu, stalo se mu snad něco? „ víš Kat, on odjel." Ujal se slova James. „ odjel? Kam odjel? Stalo se něco? Vždyť se ani nepřišel rozloučit. On něco provedl?" byla jsem totálně zmatená. „ přesnej důvod neznám, ale nechal ti dopis." Odpověděl Daniel a Adel z jeho bundy vyndala kus papíru. Connore, kde jsi?