kaktusová romance

"Tati??!!"

Otevřeli jsme krabičku. V ní byla ale jen další část mapy, takže jsme se vydali po trase nakreslené červenou fixou dál. Mírně jsme se stáčeli k táboru. Šla jsem vedle Parkera, který ale nemluvil. „ děje se něco?" zajímalo mě. „ ne, jen nevím, jak bude probíhat rozhovor s mým otcem. Nevím, co mu Bella řekla, ale bojím se, že absolutně všechno. Katie, až přijede, nesmíš si mě všímat, dokud za tebou zase nepřijdu. Je ti to jasný? Nevím, co všechno se může stát, když bude taťka vědět, kdo jsi, ale pro tebe by to bylo nebezpečný. Tak mě prosím poslechni." Řekl naléhavě. Asi z toho setkání má opravdu strach. Nedivím se mu. „ ale neboj. Jednou se to dozví. Všechno mu to jednou vmetu přímo do ksichtu. Už jen pár dní. Pak můžeme cestovat. Po Anglii. Nebo po celém světě. Vezmeme s sebou i Davida a tu tvojí bláznivou kamarádku, když budeš chtít. Objedeme spolu celý svět." Usmál se. Je krásné, jak plánuje společnou budoucnost. „ to bude úžasný." Zasmála jsem se. „ projedeme se spolu na slonovi, budeme se potápět se žraloky a večer si uděláme piknik na pláži. V noci se budeme koupat v moři bez plavek a spát budeme v houpacích sítích." Zasnila jsem se. „ cokoliv si budeš přát" mrkl na mě a dal mi pusu na čelo. Zamilovala jsem se. Teď už to vím jistě. Jen nevím, jestli to samé cítí on ke mně. Mám ale ještě jedenáct dní na to, abych to zjistila. „ čau hrdličky." Přišel za námi Jack. Od toho večera se na mě dívá jinak. Jako na kořist. A já mám z jeho pohledu strach. Parker si toho nepochybně taky všiml, ale nedal to na sobě znát. „ znáš to. Sníme si dokonalou dovolenou." Zasmál se Parker. „ a jak plánuješ budoucnost ty Jacku?" zeptala jsem se. „ to je jednoduchý. Buď se uchytím jako sportovec už po střední nebo půjdu na vejšku. Udělám pár blbostí a užiju si skvělý dny. Pak začnu pracovat a najdu si buchtu. No a pak už je to nuda." Zasmál se. Jeho plán se mi líbí. Jednoduchý ale krásný. „ a ty Katie?" zeptal se na oplátku Jack. „ no, až dokončím střední, tak se odstěhuju od rodičů. Půjdu na vysokou. Buď na práva, nebo politiku. Nevím, jestli tady, nebo v Americe. Najdu si úžasného přítele. Budu se věnovat kariéře, a pak dětem." Je to tak. Chci toho od života docela dost a moje cesta bude ještě dlouhá, ale já to zvládnu. Věřím v to. „ a co ty Parkere? My si nikdy o budoucnosti takhle nepovídali, což je docela divný." Koukl na Parkera a oba se zasmáli. „ já už přesně vím, jak to bude. Táta už mi to tak naplánoval. Dokončím střední a začnu pracovat v otcově firmě. Vejšku budu studovat dálkově. Jen ve vztazích mám poslední dobou docela hokej. Myslel jsem si, že buď skončím s Bellou a nebo se neožením vůbec, ale najednou začínám doufat v jiný konec," usmál se na mě Parker. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, jaký život mají ve skutečnosti lidé, kteří jsou bohatí a známí. Má rodina je dost bohatá, ale známí nejsme. Rodiče nemusí řešit mé partnery. Ale díky Parkerovi jsem o tom začala přemýšlet až nezdravě moc. Kluci se zrovna bavili spolu o nějakém hokejovém týmu a já se tak mohla plně věnovat mým myšlenkám. Jak se žije dětem, co mají život přesně naplánovaný? Kdy chodí do školy, kdy snídají, kde mají kdy být. Co musí plnit nějakou společenskou povinnost. Musí to být tolik depresivní. A i když nechci, začínám přemýšlet o tom, co na mě Parkerovi rodiče řeknou. Nejsem sice úplně dívka do společnosti, co by jen doprovázela svého manžela, ale všechno bych se mohla naučit. Jsem bohatá a jednou budu doufám i úspěšná. Stejně z toho mám, ale divný pocit. Mám strach.

„ tady mapa končí." Ozval se Connor asi po dvaceti minutách cesty. Stáli jsme u rybníka. Ještě jsem tu nebyla. Thomas Lenny podal další krabičku, která ležela u křoví. Byla o dost větší než ta předešlá. Lenny jí otevřela a vyndala obsah. Uvnitř byly kameny, na kterých byla lihovou fixou napsaná jména. Jen jména holek. „ takže v téhle hře jde o to, získat zpět to, co je nám mužům nejdražší, tedy dívky." Zasmál se Thomas. „ dívky budou ve vodě a pod sebe hodí kámen. Kluci budou mít omezený čas na to, aby všechny kameny vylovili. Dívka, jejíž kámen kluci nevyloví, bude mít večer speciální úkol." Dořekl a podal nám kameny. Terry nás potom odvedla na druhý konec rybníka. My se svlékli a vlezli do vody. Museli jsme od sebe mít rozestupy. Já si stoupla až na úplný konec rybníka, kde jsem stačila a hodila pod sebe kámen. Byla jsem od ostatních holek docela vzdálená, ale stejně tudy kluci museli proplavat, aby vylezli z vody. Ostatní holky byli rozesety po celém rybníku. Thomas pískl a začalo se hrát. Kluci okamžitě skákali do vody, a co nejrychleji plavali k nám. Ani nevím, kolik času na to mají. Audreyin kámen už vylovil James. Potom osvobodili Emily a Chloe. Další na řadě byla Lenny a Sophia. Já a Adel jsme byli nejdál. Plaval k nám Jack a Parker. Ale místo toho, aby jeden plaval pro mě a druhý pro Adel, oba se rozhodli osvobodit mě. Snad to stihnou. Už byli skoro u mě. Jack už se začal potápět, ale Parker ho nadzvedl a zatáhl zpět. A on sám se pak potopil. Jack se ale hned zase vynořil a stáhl Parkera níž pod vodu. Co to dělají? Mezitím Daniel osvobodil Adel. Jack se znovu potápěl, když vtom Thomas znovu pískl. Byl konec hry a já zůstala nevysvobozená. Sama jsem se potopila a vytáhla z vody můj kámen. Parker s Jackem se dál rvali a potápěli, ale mě to bylo jedno. Byla jsem naštvaná. Jen kvůli nim budu muset mít večer nějaký úkol. Doplavala jsem ke břehu a vylezla z vody. „ takže jediná Katie zůstala nevysvobozená, a tak bude mít večer speciální úkol." Oznámil nám Thomas. No jupí. Parker s Jackem konečně vylezli z vody, ale stejně po sobě házeli vražedné pohledy. Chvíli jsme tam museli čekat, než oschneme. Sedla jsem si na kámen u vody, abych neměla špinavé plavky a čvachtala nohy ve vodě. Někdo si ke mně přisedl. Parker. „ promiň. Neměl jsem se nechat unést" řekl jednoduše. Ten jeho tón hlasu mě vytáčel. Říkal to tak klidně, jako by mu to bylo úplně jedno. To já kvůli nim budu mít úkol navíc. „ co jste to tam sakra předváděli? Kdo ví, co mi vedoucí vymyslí." Odpověděla jsem naštvaně. „ vážně mě to mrzí." Chtěl si mě přitáhnout do objetí, ale já se odtáhla. „ klidně ten úkol budu mít s tebou, jen už se nezlob. Prostě jsem tě chtěl zachránit já. Chtěl jsem být tvůj hrdina. Jack měl ale stejnej nápad, a to mě vytočilo. On tě chce. Budu o tebe bojovat. Samozřejmě, ale..." „Ale?" „ bojím se, že už to mám dávno prohraný. Včera od tý pusy mám takovýhle tušení." Řekl zkroušeně. „ vždyť jsem ti včera říkala, že k němu nic necítím. Vždycky vyhraješ." Usmála jsem se. On si mě přitáhl k sobě a dal mi pusu. Jo, tak přesně tohle jsem potřebovala." Jo a mimochodem, v těch plavkách si mega sexy." Zasmál se. Během našeho rozhovoru jsme oschli, takže jsme se mohli obléct a vydat na cestu do tábora. Na oběd. Parker mě chytil za ruku a šli jsme. Cestou jsme se různě popichovali a lechtali. Parker mě dokonce naučil někomu podkopnout nohy, takže James s Danielem, co šli před námi, byli pořád na zemi a my se jim smáli. „ už tam budeme? Hrozně mě bolí nohy." Fňukala jsem. „ už jen kousek, ale mám skvělej nápad" zasmál se a skrčil. Skočila jsem mu na záda a pevně se chytila. Už jsem vám říkala, že miluju jeho vůni? „ Parkere?" „ ano zlato?" „ ty kouříš," „ jak si na to přišla?" „ tvoje vůně. Je jako smíchaná s kouřem. Přijde mi to tak." „ máš pravdu. Kouřím. Ale jen, když jsem ve stresu." Usmál se na mě. Měl pravdu. Za chvíli jsme viděli bránu tábora. „ můj odvoz ale nebyl zadarmo." Zasmál se. „ a co za něj chceš?" uchechtla jsem se. „ pusu." Našpulil rty. Já jsem se tedy předehla a sehla hlavu. Parker mě pořádně chytil za boky přitáhl k sobě. Byla jsem hlavou dolů. Když jsem se vrátila zpět na jeho záda a seskočila dolů, oba jsme se začali smát. „ Parkere??!!" ozval se odněkud něčí naštvaný hlas. „ Tati?"