kaktusová romance

ty musíš odpočívat a my vyhrát

Dennyin pohled

Žiju vůbec? Po ránu jsem byla naposled takhle unavená, když jsme byli s Katie na 48 hodinové párty. Dobře, pokusím se zvednout. Jedna ruka, druhá ruka, třetí ruka. Počkat cože? Ta ruka ležící na mém boku není moje. Ale ať vzpomínám, jak vzpomínám, usínala jsem na Katie. Nikdo jinej tu nebyl. Ohlédnu se za sebe a hned je mi to jasný. Vždyť já jsem usnula ve willově posteli. Opatrně jsem jeho ruku nadzvedla a vysunula se zpod ní. Ale jelikož jsem hromotluk, tak se okamžitě probudil. „ Denny? Děje se něco? Mám zavolat Kat?" vypravil ze sebe na jeden nádech. „ ne, díky Wille, nikoho nevolej. Děkuju, že ses o mě večer postaral a nechal mě tu přespat. Ale už budu muset jít. Myslím, že už jsem otravovala dost dlouho." Odpověděla jsem s rozpaky. Probouzet se u cizích kluků v posteli nebylo nic nového, ale udělat jim noční scénu a předvést jim můj dokonalý záchvat se mi ještě nepovedlo. „ co máte vy dva proti spánku?" ozvalo se z vedlejší postele. Skvěle, jsem vážně blbá. „ a hele, naše hvězda se probudila." Zasmál se Sam. „ jo a teď mizím. Sorry kluci, že jsem otravovala." Řekla jsem i ostatním, protože se mi povedlo je všechny probudit. „ tak utíkej. A zase nás někdy přijď vyhodit z chatky." Řehtal se Tobias. Jasně kluci, klidně pokračujte. Vůbec se necítím trapně. Ne né. Jen jsem se uchechtla a odešla z chatky. Ještě bych mohla dojít poděkovat Katie, protože je mi tak nějak jasný, že jsem jí a Parkerovi zkazila hezkej večer. Jak jsem ale koukla k chatce, kde by měli být, polekala jsem se. Dveře byly dokořán a před nimi stála Ela s lékařskou brašnou. James s Danielem stáli venku jak dva sloupy a nakukovali dovnitř. Okamžitě jsem se vydala blíž. Doufám, že se Katie nic nestalo. Moje prosby ale nebyly vyslyšeny. Hned u dveří mě chytil James a i přes mé vzdorování mě odmítal pustit. „ co se tam proboha děje?" křikla jsem na něj. On se jen rozpačitě podíval dovnitř. Já tam přes Elu a Daniela neviděla. Už teď mi bylo jasný, že se Kat něco stalo. „ v noci se jí udělalo špatně, ale nechtěla budit Philipa. No a ráno se jí zamotala hlava a spadla z postele. Ale naštěstí bude mít jen pár odřenin a lehkej otřes mozku. Má dost vysokou horečku a než jsme stihli zavolat Phila, tak omdlela. Ale prý to není nic vážného. Jen jí donesou na marodku, aby mohli srazit horečku." A než to dopověděl, prošel kolem mě Parker, který nesl v rukou Katie, bílou jako stěnu. Panebože. Musím to říct Tomovi. Parker se o ní na marodce postará. James mě konečně pustil a já se rozeběhla za Tomem. Snad bude ještě v chatce. No ale teď, kde přesně bydlí. Kupodivu, při mém orientačním smyslu a pamatováku jsem tu chatku našla okamžitě. Vletěla jsem dovnitř a začala křičet na Toma. Na co se zdržovat klepáním nebo slušným vychováním, že jo? „ ty vole, hoří snad?" zamručel a hned se otočil zády ke mně. „ Tome na tohle není čas, Kat odnesli na marodku. Vstávej, ty idiote nebo tě tam dokopu." Zařvala jsem a bylo vy absolutně jedno, že jsem musela vzbudit všechny kolem. Dneska jsem svým řevem vzbudila dvě celý chatky, překonávám rekordy. Tomas okamžitě sjel z postele, chytil mě za ruku a táhl k marodce. Myslím, že jsme cestou srazili pár lidí, ale oběma nám to bylo absolutně jedno.kterej blbec vymyslel, že ošetřovna bude až v patře? Kdybych ho teď potkala, tak ho asi zastřelím, vážně. Vyběhli jsme schody a vrazili do Parkera stojícího u dveří. Tomas ho okamžitě chytil „ co se stalo s Katie? Co jsi jí udělal? Já tě varoval, že jestli jí znovu ublížíš, tak tě zabiju." Řval na něj jako blázen. „ promiň borče, ale nemůžu za její teplotu. A myslím, že by ti byli katie i ostatní nemocní vděční, kdyby si tu přestal řvát jak na lesy. Zrovna dostala léky a usnula." Odpověděl mu s klidem Parker. To ale Toma vytočilo ještě víc. Stačila jsem ho chytit dřív, než Parkera praštil. Byli jsme oba horké hlavy. Zatlačila jsem ho na bílé křesílko stojící v rohu a vydala se za Parkerem sama. „ můžu za to já, že jo?" sypala jsem si popel na hlavu. On se na mě ale nechápavě podíval. „ já jsem jí v noci otravovala, když měla ležet. Všimla jsem si, že není pořádně oblečená, ale v tu chvíli mi to bylo prostě jedno. Je to vážný?" „ prý ne. Jen potřebuje srazit teplotu a dneska tu bude ležet. I kvůli tomu pádu. To já jí měl hlídat. V noci měla noční můru a potom jí bylo zle. Měl jsem hned zavolat Phila a neřešit to, že ho vzbudím. Vůbec by nemusela spadnout z tý zkurvený postele. Jsem fakt prvotřídní čůrák" byl na tom stejně jako já. Nic jsem mu na to neodpověděla. Nebylo co. Oba jsme věděli, že je to naše vina. Tomas nás poslouchal, ale pořád seděl v křesle a já mu byla vděčná za to, že nedělá problémy, protože to on dovedl perfektně. „ jděte na snídani, já tu počkám" ozval se po chvíli Parker, když mi už asi po šesté zakručelo v břiše. Ani jsem se moc nerozmýšlela a vydala se ke schodům. Věděla jsem, že se o Kat kdyžtak postará. Tomas po něm hodil odměřený pohled, ale nakonec se taky zvedl. V jídelně jsme se rozdělili. Za holkama se mi nechtělo. Myslím, že už to stejně ví. Vzala jsem si talíř s jídlem a rozhlížela se po volném místě. „ Denny, nechceš za námi?" volal na mě Sam od blízkého stolu. Přisedla jsem k nim a pozdravila kluky. „ dlouho jsme se neviděli." Zasmál se Dan, sedící naproti mně. „ jak je Katie?" zeptal se will okamžitě. „ jak to víš?" „ zlato, máme chatku vedle té jejich, tak leccos slyšíme a navíc je z toho teď po celé jídelně pozdvižení." On mi řekl zlato? Mám dělat, jako že jsem si toho nevšimla a nechat to být nebo se nějak ozvat? Vlastně, vadilo mi to vůbec? Asi ne. Taky proč by mělo. Will je jeden z těch nejhezčích kluků na táboře. Je milej a chytrej, záleží mu na mě a zajímá se, ale stejně z něj necítím tu jiskru. Takový ten nepatrný výboj do pokožky, který ucítíte vždy, když se vás dotkne. Pocit, že se rozsvítil svět pokaždé, když ho spatříte. osten žárlivosti co vámi projde, když se ohlédne za nějakou holkou. To všechno mi chybí. U Davida to tak bylo, ale jak už jsem říkala, druhé šance nedávám. „ asi to není nic hrozného, ale pro jistotu bude dneska na marodce. Po snídani se za ní půjdu ještě podívat." Vykouzlila jsem falešný úsměv, který ale podle reakcí ostatních, nikdo neprokoukl. Teď by mi to bylo ale stejně úplně jedno. Will se na mě povzbudivě usmál a pokračoval v pojídání svým míchaných vajíček. Ani kluci toho moc nenamluvili. Sam něco chvíli probíral s Danem, ale já neměla chuť zapojovat se do jejich konverzace o harrym Potterovi. Ikdyž jsem věděla, že se v určitých věcech mílí, neopravila jsem je. Jindy bych je tak ztrapnila, že by se rozbrečeli, ale bez toho, aby tu byla Kat se mnou a smála se mým nadávkám na jejich hlavy, by to nemělo cenu. Proto budu radši ticho. Katie se taky umí hádat, né že ne, ale když jsme spolu, přenechává to většinou na mě. Na první pohled asi lidem může připadat, že já jsem ta drsnější, ta, co se jen tak něčeho nebojí a jde do všeho po hlavě. Větší blázen, ale tak to není. Sice se má strach z cizích lidí a já jí musím chodit kupovat pizzu, protože se bojí toho prodejce. Sice má vážný problém se seznamováním se a zvládáním stresu, ale pořád je v určitých ohledech větší drsňák. „ Denny? Dojedla jsi už? Za chvíli začíná dopolední program a já bych chtěl ještě vidět Kat. doufám, že nebude spát" přišel za mnou Tom. Byl o rok starší než Já a Kat. ale choval se jako daleko mladší, když ale šlo o rodinu, nenechal si nic líbit. Poprvé jsem to poznala, když Kat ve třetí třídě urážel jeden hromotluk jménem Jeremy Brown. S Katie jsme se ho báli. Bral nám svačinu a nutil nás mu psát úkoly. Jednou na nás ale začal křičet, že jsme krávy a praštil kat. Tom ho zmlátil tak, že se nemohl postavit a dostal za to dvojku z chování. Měl za to měsíc zaracha. Katie si to tehdy hrozně vyčítala. Když odešel na střední, každý den pro nás chodil do školy, protože jsme byli zvyklý chodit domů společně. Často nám vyprávěl o svojí partě, se kterou se bavil. A my s radostí poslouchali, když nám vyprávěl o tom, jak Ralphovi vyletěla v hudebně palička z ruky a rozbil s ní okno. Nebo jak se připravovali do tanečních a Scott to nacvičoval na školním kostlivci, kterému omylem utrhl ruku. Hrozně jsme se u toho nasmáli. Pak ale jednou nepřišel. Báli jsme se, že se mu něco stalo. ale on na nás jen zapomněl. Šel ten den na rande s Grace Smithovou, jejich školní superhvězdou. Čekali jsme před školou asi tři hodiny a on nikde. To byla jedna z prvních cest, které jsme s Kat cupitali sami. Chodil s ní asi dva měsíce. Jeden večer zazvonil zvonek. Naši byli v zrovna ve Finsku. Když jsem otevřela, za dveřmi stál opilý Tom a křičel na mě, že za všechno můžu já. Ustlala jsem mu v pokoji pro hosty a poslala ho spát. O ale pořád opakoval, že s ní nemohl chodit kvůli mně. Že se do mě zamiloval. Nakonec usnul. A já si celou noc opakovala, že se mi splnili sny. Byla jsem do něj zblázněná asi od třinácti. Ráno jsem přivstala a udělala mu snídani. Když se ale probudil, tak mi řekl, že to byl porozchodovej zkrat, a že to beru moc vážně. A odešel. Katie jsem o tom neřekla. Ale stejně jsi všimla, jak na něj koukám. To mi bylo patnáct. Od tý doby jsem vystřídala spoustu kluků, ale na něj jsem se stejně pořád koukala jak na svatej obrázek. Jenže on mě tak nikdy neviděl. Vždycky jsem pro něj byla jen kamarádka. „ jasně. Jen odnesu talíř a jdu s tebou." Zvedla jsem se a odnesla špinavé nádobí. Když jsme došli nahoru, nikdo na chodbě nebyl. Zaklepala jsem, proto na dveře marodky, kde měla Kat ležet. „ dále." Ozvalo se zevnitř. Vešli jsme. Katie seděla na posteli a v ruce držela nějakou přesnídávku. Byla pořád bílá jak stěna. „ jak ti je zlato? Vážně jsi mě vyděsila. Příště až půjdeš zachraňovat mě, tak se nezapomeň obléct." Smála jsem se. Mohla jsem být konečně v klidu, protože jsem viděla, že je v pohodě. Relativně. „ ale vždyť mi nic není. Jen se mi povedlo spadnout z postele a trošku omdlít. Kdybych mohla, tak jdu hrát s vámi." Zasmála se. „ ale jelikož by mě pak Ela asi sežrala, pošlu s vámi alespoň Parkera." Tom nemluvil. Stál u dveří a hypnotizoval Parkerovu ruku, která držela Kat. asi ještě nepřenesl přes srdce, že jí Parkerova přítomnost nevadí. „ no nic, tak mi půjdeme. Ty potřebuješ odpočívat a my vyhrát." Zasmála jsem se a šla ke dveřím. Parker se ještě nahnul a dal jí pusu na čelo. „ vážně musím?" pípnul a otočil se na mě. „ neboj, vždyť jsi za chvíli zpět." Smála jsem se a táhla Toma i Parkera ze dveří. Katie to očividně přišlo stejně vtipný jako mě a obě jsme se začali řehtat.