Tajemství krve

Odhalení

Morgana se snažila strávit co nejvíce času v blízkosti komtesy Elizy. Chtěla ji mít pod kontrolou a konečně se dovědět pravdu. Ale nic tak závratného se nestalo. Tedy s králem se komtesa setkala pouze u jídelního stolu na oběd a večeři a ani tam si sebe navzájem nevšímali. Morgana už začínala býti čím dál tím víc přesvědčená o tom, že jí Kenna lhala a jen chtěla vyvolat zmatek v její hlavě.

Lady ihned po společné večeři spěchala do pokoje, jelikož komtesa Eliza byla ve společnosti několika neznámých mužů, tudíž se nemusela bát, že by byla s jejím švagrem. Navíc k tomu se měla Morgana setkat se služebnou, která celý den sledovala léčitelku. Pár vteřin poté, co lady zavřela dveře a usadila se ke čtení, vtrhla do pokoje dívka.
,,Paní, rychle. Kenna míří do této části hradu.” pravila rychle udýchaná služebná.
Morgana neváhala. Rychle odhodila knihu a následovala dívku ven z pokoje. Právě včas zahlédly, jak vchází léčitelka dovnitř. Lady bilo srdce jako snad nikdy předtím. Byla přesvědčená, že světlovláska jde za jejím švagrem, který měl kousek odtud pokoj i pracovnu. Společně se služebnou se skrývaly v tmavých koutech chodby a vyčkávaly, až se Kenna objeví. To se i stalo, ale mířila úplně jiným směrem, než si lady myslela. Nakonec léčitelka stanula přede dveřmi jejího pokoje a zdvořile zaklepala. Nikdo však neotvíral, jelikož Morgana byla několik metrů za ní. Zkusila to ještě jednu, ale nic. V tu chvíli se rozhodla lady vystoupit z tmavého zákoutí a předstírat, že se byla projít.
,,Přeješ si něco?” ptala se blondýny, která stála před jejím pokojem.
Kenna se polekala a ihned otočila.
,,Přišla jsem se zeptat, zda se Vám dnes spalo lépe.”
,,Mnohem lépe. Děkuji.” pousmála se Morgana.
,,Jsem ráda, že jsem mohla pomoci. Už nebudu rušit. Dobrou noc.” usmála se Kenna a mířila pryč.
Morgana vešla do svého pokoje, zavřela za sebou dveře a vyčkávala, až se vrátí i služebná. Připadala si v koncích. Ani jedna z dívek nejspíše není tou, kterou hledala. Vtom ji z jejího přemýšlení vytrhla služka.
,,Paní, Kenna ještě neopustila budovu,” pravila v tichosti.
Morgana rychle vyskočila a spěchala, aby léčitelku ještě přistihla. Tentokráte se stalo to, co očekávala. Akorát ji spatřila, jak vchází do královy ložnice. Ještě však neměla žádné důkazy o tom, že spolu mají poměr. Musela se nějak dostat do místnosti. Ale jak?
,,Ve vedlejším pokoji jsou tajné dveře,” špitla služebná.
Morgana se pousmála a přešla ke dveřím. Potichu je odemčela díky jehlici ve vlasech, otevřela, vešla dovnitř a dívka za ní ji následovala. Pokoj do kterého vešly, patřil Morganině sestře. Byly tu všechny její věci, které zaujaly ladyinu pozornost a nechaly ji zavzpomínat si na minulost. Na krásné dětství, kdy s Noreen byly jako nejlepší přítelkyně, avšak i na věci, kvůli kterým se jejich vztahy zhoršily.
,,Paní, něco slyším,” špitla služebná.
Morgana neváhala a šla za ní. Opravdu se z vedlejšího pokoje něco ozývalo, ale nešlo rozpoznat o co se jedná. Lady bylo jasné, že pokud se Kenna byla zeptat krále na to stejné, co jí, může každou chvíli odejít. Neváhala tedy a ihned otevřela nenápadná dvířka, která vedla do vedlejší místnosti a rychle vešla dovnitř. Tam však spatřila něco, co možná očekávala, ale na druhou stranu ji to ranilo, ale snažila se dělat, jakoby nic. Kenna s jejím švagrem leželi nazí v posteli a Morganin příchod je dost zaskočil. V tomto momentu si lady vzpomněla na to, jak ji s Garveyem přistihla sestra s rodiči.
,,Garveyi! Kenno!” křikla ne ně pobaveně.
,,Morgano.” povzdechl se otráveně král a posadil se.
,,Ale, ale. Tohle nevypadá moc jako komtesa Eliza.” kráčela blíž ke Kenně Morgana s posměchem.
,,Tak tohle je ta děvka, kvůli které jsi sestru zničil? Ta, co tak zasáhla tvé srdce?” pokračovala dál lady a snažila se tvářit, že se svým vítězstvím baví.
,,Morgano, ty tomu nerozumíš.” vydechl zničeně Garvey.
,,No přesně. Vůbec nerozumím tomu, jak jsi jí mohl nahradit mou sestru.”
,,Tvou sestru jsem si bral kvůli povinnosti. Kenna je jediná žena, kterou jsem kdy miloval a stále miluji.” bránil se král.
Jeho slova však Morganu ranila ještě více. Myslela si, že dříve nebyly její city jednostranné, ale i tak se jí to dařilo skrývat.
,,Ó, jak dojemné. Láska jako z románu, ale doufejme že z toho se špatným koncem. Miluju tragické konce.” povzdechla si lady.
,,Ty jí neublížíš. Budeme se brát a ty tomu nijak nezabráníš.” odsekl sebejistě Garvey.
,,Opravdu? Uvidíme. Kdybych neměla srdce, zbavila bych se jednoho z vás rovnou, ale ještě vás nechám si užít poslední společné chvíle. Už vám jich moc nezbývá. Tik, ťak, tik, ťak.” smála se vítězně Morgana, protože bylo zřejmé, že milence dost vystrašila a po těchto slovech pobaveně odešla.
,,My se tě nebojíme!” křičel za ní ještě Garvey, ale v jeho hlase byla znát nejistota.

Ahoj. Tak tady je další kapitola. Doufám, že se líbila a předem děkuji za všechna přečtení. 😘💝