Mrcha je zpátky

346 16 0
                                    

Cesta k hradu se nesla spíše v poklidném tempu. Garvey viděl, že Morgana byla otřesena z toho příšerného zážitku. To však nevěděl, že to jen hraje. Na noc se ubytovali v jednom hostinci po cestě. Nechtěl ji nechávat samotnou. Bál se, že by si mohla ublížit a proto sdíleli jeden pokoj. Zato Morgana z toho moc velkou radost neměla. Znamenalo to pro ni, že se bude muset snažit celou noc hrát zničenou chudinku.
,,Morgano, chápu, že to pro tebe je nesmírně těžké, ale měla by jsi se už přestat trápit. Všechny ženy jistě došly k zaslouženému odpočinku a ty by jsi také měla alespoň na chvíli usnout," snažil se Garvey uklidnit dívku a přimět ji ke spánku.
,,Nedokážu to. Měla jsem je tak moc ráda. V mém srdci po nich zůstala velká prázdnota,” snažila se zničeně lady.
,,Zlato, ta prázdnota se brzy zaplní. Jsem na tebe opravdu pyšný. Překonala jsi sama  sebe a stala se lepším člověkem. Jistě se na tebe teď dívají a mají z tvého nového já ohromnou radost. Tak jako já,” usmál se král, objal dívku kolem pasu a vtiskl jí polibek do vlasů.
,,Asi máš pravdu,” pousmála se konečně Morgana, utřela si slzy a ulehla ke spánku. Dnes neměla potřebu se znovu odevzdat svému švagrovi, ačkoliv spali v jedné posteli. Věděla, že to nepotřebuje a že zítra bude zpět na královském hradě. Ani Garvey na ni nechtěl naléhat. Chápal, že je v nelehké situaci. Pouze ji políbil na tvář, popřál dobrou noc a i on ulehl.

Brzy ráno, ihned po probuzení se opět vydali na cestu. Ačkoliv byla cesta pro dívku náročná, chvíli po poledni stanuli všichni před branami hradu. Dvořané se již sbíhali na nádvoří, aby přivítali krále a pochopitelně mezi nimi nechyběla ani komtesa Eliza. Ta z jeho návratu byla dosti rozpačitá. Zalekla se, když vedle svého snoubence spatřila Morganu. Bála se její reakce na to, když se obě znovu potkají po tom všem, co se stalo a potom, jak ji zradila.
,,Vítej, drahý!” rozutekla se Garveyovi naproti. Ten okamžitě seskočil z koně a i ihned ji objal. Morgana na to koukala svým kyselým obličejem a protočila očima. Objetí dlouho netrvalo a poté se muž přiblížil k lady, aby jí pomohl sesednout s koně.
,,Drahá, vím, že jsi to nečekala, ale vezu hosta,” mluvil k Elize, když jejím směrem kráčel s Morganou.
,,Měl jsi dát vědět, mohli jsme nechat připravit pokoj nebo si ji chceš nastěhovat do ložnice?” pousmála se falešně komtesa, která z návratu své sokyně rozhodně neměla radost.
,,Drahá, nebuď tak nepříjemná. Morgana se změnila. V kláštěře se z ní stal lepší člověk. Jistě si k sobě opět najdete cestu.”
,,O tom pochybuji. Lidé se nemění,” pokračovala nepříjemně Eliza.
,,Chápu. Máš plné právo se na mě zlobit, ale snaž se pochopit i mě a jsem přesvědčená, že si brzy uvědomíš, že nejsem tak zlá, jak jsem bývala,” pousmála se Morgana.
,,Říkej si co chceš, ale jsou to jen plané řeči,” odsekla podrážděně komtesa a naznačila Garveyovi, aby spolu odešli.
Ten lehce přikývl a naklonil se k Morganě.
,,Běž do svého pokoje. Služebné ti tam přinesou věci a jídlo. Uvidíme se na večeři,” pousmál se a následoval Elizu.
Lady tam zůstala stát a pozorovala, jak se vzdalují. Cítila, že teď ji všichni kolem pozorují. Zvláště po tom, co minule provedla. Nervózně se usmála a hrdě odkráčela dovnitř hradu.

Eliza s Garveyem se zavřeli v králově ložnici. Komtesa nervózně pochodovala po pokoji a v rukách pevně svírala sundané náramky.
,,Co se děje?” ptal se jí král.
,,Ty se ještě ptáš? Ta žena nás málem zabila. Copak si nepamatuješ, jak sem nakráčel s nožem v ruce? Ona je šílená!” křičela světlovláska.
,,Už jsem ti to říkal. Změnila se. Všechno nám odpustila a teď je řada na nás,” bránil muž svoji švagrovou.
,,Je to mrcha a já jí nikdy neodpustím. Mluvil by jsi stejně, kdyby ti nedala,” odsekla komtesa.
,,Jak takhle můžeš mluvit? Ty mi nevěříš?” podivil se Garvey.
,,Myslíš si, že jsem tak hloupá a že  nevím, proč jsi za ní jel? A nebo proč jsi ji přivezl? Chceš ji mít blízko, aby jsi s ní mohl být častěji.”
,,Neříkej blbosti. Mluví z tebe hněv. Asi by jsi už měla jít.”
,,Jak chceš. Nebudu vám tady překážet,” odsekla Eliza a práskla za sebou dveřma.

Ahoj. Asi po měsíci jsem tady s další kapitolou. Tentokrát se nebudu vymlouvat. Prostě si ji užijte. 😊😘

Tajemství krveKde žijí příběhy. Začni objevovat