1

239 19 0
                                    

Tma. Kolem byla jen tma a ticho. Jen občas ke mně ozvěna přinesla nějaký zvuk. Pípání přístrojů. Kroky. Tvůj hlas. Volal mě, lákal mě k sobě.

,,Probuď se. Tadashi prosím, probuď se." Probudit se? Ne, ještě ne. Obklopoval mě pocit klidu a míru. Proč bych se měl probudit?

Nevím, kde jsem byl. Ani jak dlouho. Ale najednou mě všechny ty krásné pocity opustily. Přeměnily se v něco temného, děsivého. Nemohl jsem se nadechnout, nemohl jsem otevřít oči. Nemohl jsem nic.

Cítil jsem, že se blíží můj konec. A víš, co mě bolelo nejvíce? Že už tě nikdy neuvidím. Nikdy tě už neobejmu, nepolíbím. Už nikdy neuslyšíš, jak moc tě miluju. Přál jsem si být s tebou už navždy. S tou myšlenkou jsem se propadl do nicoty.

A pak...jsem byl u tebe. Ležel jsi na zemi v koupelně a krvácel jsi. Šeptal jsi mé jméno a z očí se ti řinuly slzy. Vrhl jsem se k tobě a pokusil se tě obejmout, ale má ruka prošla tvým tělem, jako by jsi tam ani nebyl.

Ne.

Jako bych tam nebyl.

Jak jsem slíbila, jsem zpět i s pokračováním. Příjemné počtení😇

My Love, Your PainKde žijí příběhy. Začni objevovat