13

74 15 0
                                    

Doběhl jsem vás s hlavou plnou Hiroshiho posledních slov. Ještě před chvílí jsem byl odhodlán tě opustit, ale nyní mi v tom bránil můj slib. Nehodlal jsem ho porušit.

Z myšlenek mě vytrhlo zazvonění mobilu. Zmateně jsem prohledával kapsy, než mi došlo, že už vlastně žádný mobil nemám. Ty jsi mezitím přijal hovor. Zamračeně jsi naslouchal a tvůj výraz potemněl. Yuu tě jen mlčky pozoroval a když jsi se po ukončení hovoru roztřásl, přitáhl tě k sobě. Rukou tě hladil ve vlasech, zatímco jsi vzlykal a pokoušel se mu vysvětlit situaci.

,,Hiroshi, bráška...on měl nehodu. Srazilo ho auto a... Já vím, že mi ublížil a pořád se na něj zlobím... Ale teď je pryč, " nanovo jsi se rozvzlykal a více se na něj natiskl. ,,Je pryč."

Trvalo dlouho než jsi se uklidnil. Yuu tě trpělivě objímal a šeptem se tě snažil utišit. Lidé v parku vás sledovali a někteří se tvářili dost zhnuseně. To už tu dlouho nebylo. Ze zvyku jsem je probodával pohledem, ale kvůli mně samozřejmě neodešli. Neviděli mě. Zato Yuua ano. A abych mluvil upřímně, jeho pohled byl tisíckrát horší než ten můj.

My Love, Your PainKde žijí příběhy. Začni objevovat