Končil další den plný práce a ty i Yuu jste pomáhali Kaori uklidit v bistru. Já mezitím oknem pozoroval pár holubů, kteří na zemi pátrali po čemkoliv k jídlu a čekal, kdy ti skončí směna.
Koutkem oka jsem zaregistroval, že jsi zmizel v zadní části budovy. Nijak jsem si tím nelámal hlavu, asi jsi šel ještě zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Během okamžiku si tvé nepřítomnosti všimla i Kaori. Přestala se zametáním podlahy a přistoupila k Yuuovi.
,,Yuu, máš chvilku?" Překvapeně na ní pohlédl a kývl na souhlas. ,,Já...strašně se mi líbíš a...chtěla jsem se tě zeptat, jestli bys se mnou nechtěl někam zajít? Třeba do restaurace, nebo kina?" To jsem nečekal. Nikdy jsem si jejích citů nevšiml. Ale je pravda, že jsem jí nijak nevěnoval pozornost.
Yuu na ní jen zíral a hodnou chvíli nenacházel slov. ,,Promiň Kaori, ale mně se líbí někdo jiný. Vlastně máme dneska rande." Rande? Neříkal nedávno, že nikoho nemá?
Kaori vypadala, že se brzy rozbrečí nebo začne křičet. Začal jsem zvažovat, že se tě vydám hledat, abych tomu nemusel přihlížet, ale ty jsi se akorát vrátil. Chtěl jsi něco říct, ale tvou pozornost upoutala Kaori, která se slzami v očích vyběhla z místnosti. S nevyřčenou otázkou jsi pohlédl na Yuua.
,,To neřeš, někdo jí zlomil srdce," prohodil ,,Hej, nechceš zajít na večeři?" Nevěděl jsem, jestli se smát nebo brečet.
ČTEŠ
My Love, Your Pain
Short StoryPokračování Our Life, Our Love. Co když vše není, jak se zdá? Co když smrt neznamená nutně konec? Co vlastně znamená posmrtný život? A mohou se dvě duše rozdělené osudem znovu setkat?