V rychlosti jsi opět nahodil výraz nezájmu. Ale já tě prokoukl. Prohlížel jsi si ho. Už ti došlo, že to nejsem já. Oči měl spíše šedé než modré, vlasy o něco tmavší a delší než já. Ale jeho rysy...vypadal jako já. Lidé si často mysleli, že jsme bratři.
Mátl tě. Hodně. Ale držel jsi se. Nejdříve jsi mu vysvětlil, co se od něho očekává a co má dělat. Nebylo to nic těžkého, jen úklid a občasná výpomoc v kuchyni. Pak tvé sebeovládání vzalo za své. Prostě jsi k němu zvedl pohled a vyslovil mé jméno. Reakce se dostavila okamžitě. Yuu se na tebe otočil a pořádně si tě prohlédl. Došlo mu, kdo jsi. Kdysi jsem mu o tobě vyprávěl.
Už v tu chvíli se ti dostal pod kůži. Ale to ty jemu také. Jak jsem řekl, já a Yuu jsme si byli dost blízcí. A teď najednou nalezl člověka, kterého jsem miloval více než svůj vlastní život. Chtěl tě poznat, vědět o tobě víc. A ty jsi mu neodporoval. Myslel jsi, že bude stejný jako já? Doufal jsi v to.
A já také.
ČTEŠ
My Love, Your Pain
NouvellesPokračování Our Life, Our Love. Co když vše není, jak se zdá? Co když smrt neznamená nutně konec? Co vlastně znamená posmrtný život? A mohou se dvě duše rozdělené osudem znovu setkat?
