,,Jak to šlo?" položil Yuu podle mě dost hloupou otázku. Ty jsi mi zřejmě četl myšlenky, protože jsi na něj zíral jako na blázna.
,,Jak to asi mělo jít?" vyštěkl jsi.
,,Plno cizích lidí, potoky slz, Upřímná soustrast sem tam a Hiroshi... Hiroshi," tvůj hlas se na jeho jméně zlomil ,,Je pryč. Už se s ním nikdy neuvidím, už se s ním nikdy neudobřím. Hiroshi, bráško,..."
Už jsi to nevydržel. Skočil jsi Yuuovi kolem krku a stáhl si ho do polibku. Hladově ti ho oplácel a rukou ti sjel na zadek. To ti ale stále nestačilo. Obtočil jsi mu nohy kolem pasu a začal se o něj otírat. Slastně zavzdychal a posadil se s tebou na gauč. Polibky se přesunul na tvůj krk a jemně tě kousl. Pak se na vteřinku odtáhl.
,,Co tak najednou?"
,,Záleží na tom? Chci tě," zavrněl jsi a znovu se na něj natiskl.
Vážně jsi ho chtěl? Nebo jsi toužil jen po odreagování? Věděl jsem, že bych měl odejit. Chtěl jsem odejít. Ale z jakéhosi důvodu se mé tělo nehnulo ani o milimetr. Výjev přede mnou byl tak zvláštní a pro mě naprosto zničující, ale stejně jsem od něj nedokázal odvrátit pohled.
Musel jsem se s tím smířit. On tě teď líbal. Jeho ruce mapovaly celé tvé tělo. Jeho jméno jsi sténal, když tě dováděl k vrcholu. Patřil jsi jemu.
ČTEŠ
My Love, Your Pain
Short StoryPokračování Our Life, Our Love. Co když vše není, jak se zdá? Co když smrt neznamená nutně konec? Co vlastně znamená posmrtný život? A mohou se dvě duše rozdělené osudem znovu setkat?
