My Love, Your Pain

11

Ruku v ruce jste se procházeli parkem a vymýšleli, kam si zajdete na oběd. Já se loudal pár kroků za vámi, sám a ztracen v myšlenkách.

Přál jsem si s tebou být navěky. I když jsem toho ve svém stavu moc nezmohl, chtěl jsem ti být nablízku a alespoň tě hlídat. Měl jsem díky tomu pocit, že jsem stále součástí tvého života.

Ale mé místo nahradil Yuu. To on tě nyní měl chránit a starat se o tebe. K čemu bych ti byl já? Navíc mě pohled na tebe v jeho náruči ubíjel.

Proto jsem se rozhodl, že s vámi zůstanu už jenom pár dní. Až si budu jist, že jsi s ním vážně spokojený, pak odejdu. Kam? Nevím. Cestovat světem. Už jsem nepatřil mezi živé. Nic mě nemohlo zastavit, tak proč toho nevyužít?

Náhle jsem kousek před námi zahlédl povědomou postavu. Měl obličej ukrytý v dlaních, ale určitě jsem se nespletl. Byl to on. Čekal jsem, jestli si ho všimneš a jak zareaguješ. Dlouho jste se neviděli. Celý jsem se napjal,  když jsi pohlédl jeho směrem.

Ale nic se nestalo. Prostě jsi dál pokračoval ve vašem rozhovoru. Nevšiml jsi si ho? On tebe ano. Rozběhl se k tobě a...

Prošel skrze vás.