10

77 13 1
                                    

Toho dne tě opět doprovázel domů. Probírali jste jakýsi film, který šel nedávno do kin a ty jsi vypadal tak uvolněně jako už dlouho ne. Cítil jsi se s ním dobře a to mi dělalo radost. Opravdu.

Když jste dorazili na místo, už se stmívalo. Čekal jsem, že si půjdeš brzy lehnout. Přeci jen jsi musel být unavený z práce. Ale překvapil jsi mě. Pozval jsi ho dovnitř.

Ještě nikdy jsi do svého bytu nikoho nepustil. Ale on byl jiný, že? Stejně jako já. Proto jsi nás pustil k sobě, zatímco ostatní jsi odstrkoval. A nebo jsem byl jiný jen já a proto jsi se otevřel i jemu? Tenkrát jsem tomu nevěřil, ale věci se mění. A lidi bohužel také.

Nechal jsi ho v obýváku a šel jsi udělat něco k pití. Nečekal jsi, že tě bude následovat. Když tě zezadu objal a zašeptal ti do ucha těch pár slov, zastavil se ti dech. Vyznal se ti.

U toho samozřejmě nezůstalo. Než jsem se nadál, stál jsi k němu čelem a on se ti snažil jazykem probojovat do úst. Zajel ti rukou pod triko a ty jsi ho naoplátku nasměroval k ložnici. Rozhodl jsem se vám dopřát soukromí. Nepotřeboval jsem vidět vše.

Menší dáreček k začátku prázdnin. Jak se na ně těšíte?

My Love, Your PainKde žijí příběhy. Začni objevovat