Druhý den jsi vstala ve 12 odpoledne.Vstala jsi z postele a šla rovnou na oběd.
"Dobré ráno zlato jak ses vyspala?"
"Dobrý"
"Dobře jdu se dneska kouknout ke kamarádce.Nechceš jet semnou?"
"Nechci mami.Ráda bych se šla ven projít a nechat si urovnat věci v hlavě"
"Dobře.Děje se něco?"
"Nic se neděje"
Vzala jsem si jídlo a šla do pokoje.Sedla jsem si ke stolu a začala jíst.Koukla ses na mobil, jestli ti nikdo nepsal.Psali ti jenom holky z týmu.Je divný, že se ti furt neozvala Jessica.Znovu jsi jí zavolala.Zvedla to.
Ty: emm ahoj Jess
Jess: čauky copak?
Ty: Proč si včera nepřišla?
Jess: Promiň já zapomněla.
Ty: Aaha ... A co dneska?
Jess: Dneska už něco mám...
Ty: O něčem nevím?
Jess: Musím končit ahoj.
"Co to bylo?"
Napsala jsi Jackovi co dělá a pak i Finnovi.
Ty:Ahoj Jacku, máš dneska čas? :*
Jack: Ahoj,nemám.
Ty: No dobře.Ty: Ahoj Finne, máš volno?:*
Finn: Čau hele nemám...
Ty: Super....
Finn: promiň.
"To si jako vážně dělají srandu?Zkusím zavolat Ayle."
Ayla: Ahoj Y/N copak?
Ty: Ahoj Aylo máš čas?
Ayla:Mám, teda vlastně nemám promiň.
Ty: Emm jo další ... Fajn. No děkuju.
Ayla: Promiň.
Típla si hovor.Převlékla ses do nějakýho civilizovaného oblečení a nalíčila ses.Vzala sis kabelku a hodila do ní všechny potřebné věci.Utáhla sis ortézu, nandala boty a šla sis ven vyčistit hlavu.Šla jsi do národního parku.Cestou si hodně přemýšlela nad klukama.Říkala sis, že je máš opravdu moc ráda a nejseš si jistá, jestli je náhodou nemáš víc jak ráda, ale nemůžeš mít ráda oba.Pak jsi přemýšlela nad Jessicou, co to je za kamarádku.V podstatě jsi přemýšlela nad vším.Stále si šla rovnou po parku a uviděla si skupinu lidí, dost povědomých lidí.Přišla jsi k nim blíž a moc dobře si poznala kdo to byl.Před tebou šel Jack,Finn,Jessica,Ayla,Malcolm a další.
"Ehm ehm" odkašlala sis nahlas.Všichni se otočili a koukali na tebe.
"Děláte si že mě všichni srandu?Mohli jste mi sakra říct, že mě venku nechcete!"
"Y/N není to jak to vypadá" ochraňovala je Jess.
"Nee vůbec tady nevidím venku moje kamarády, kteří mi řekli, že semnou ven nepůjdou, protože nemají čas"
"Y/N, ale..."
"Ticho! Nechci nic slyšet!Příště mi to rovnou řekněte, nebo napište, protože by to bolelo mnohem míň než tenhle pohled na vás!"
Odešla jsi pryč.Byla jsi z nich dost zklamaná.Ani ti tak nevadilo, že jsou venku, spíš ti vadilo, že ti nemohli říct pravdu.Šla jsi domů a lehla si na postel.Jen jsi koukala do stropu.Pohled Finna : Y/N se blíží narozeniny a tak jsme se všichni domluvili jít dneska ven, že se domluvíme na překvapení pro ni.Dneska mi psala, jestli nepůjdu ven.Bohužel jsem jí musel zalhat, že už něco mám.Takhle to museli udělat všichni.Nesnáším, když musím lhát a ještě k tomu osobě kterou mám rád.
------
"Ahoj lidi" se všema jsem se pozdravil a vyrazili jsme do parku.Domlouvali jsme se a vymyslely jsme narozeninovou oslavu.Napíšeme její mamce, ať na narozeniny pojede s Y/N do města a my zatím půjdeme k nim a vše připravíme.Nebudeme Y/N nic říkat ten den, jakože jsme "zapomněli".Měli jsme vše vymyšlené a šli jsme jen tak po parku.Najednou za náma uslyším Y/N.Okamžitě jsme se všichni otočili.Měla strašně zklamaný výraz, ale vůbec se jí nedivím.Popadla mě strašná úzkost a nedokázal jsem něco říct.Nakonec na nás zařvala, že jí příště můžeme říct pravdu a odešla.Chtěl jsem za ní jít, ale Malcolm mě zastavil.
"Bude lepší, když bude sama"
"Máš pravdu...takhle jsem to opravdu nechtěl"
"Vše zas bude ok neboj"
"No doufám"
ČTEŠ
Nové město - Noví lidé (POZASTAVENO)
RomanceTy × (oni) Příběh je udělám z tvého pohledu. Jsi Mladá, krásná a talentovaná dívka. (16 let) Na plno se věnuješ tancování, které si dotáhla daleko. (Reprezentuješ svou zemi) Máš skvělé kamarády a rodinu, kteří tě ve všem podporují. V rodině to mezi...