Ten špatný || Mavy

17.

,,Promiň za toho přítele." Omluvil jsem se mu potichu když jsme jeli autem k němu do bytu. Jenže on na to neodpověděl.
,,Jsem rád že si s tátou aspoň trochu rozumíte." Odvedl téma. Avšak v jeho hlase bylo slyšet že to myslí vážně. Už když jsem si s tátou povídal bylo na Kájovi vidět, že ho to těší.
,,To já taky, ale neslyšel jsi moji předešlou větu?" Sedl jsem si čelem víc k němu. Zase mlčel. A jelikoz už jsme byli na místě, zastavil a vylezl z auta. Já automaticky za ním.
,,Hej, Karle!" Doběhl jsem ho. Ani se na mě nepodival. Bylo mi to divné. Tak jsem jen mlčel a šel jsem vedle něj až do jeho bytu.
,,Nemáš za co se omlouvat." Řekl když se dveře od jeho bytu zavřeli. Odložil jsem si věci na gauč a poslouchal co z něj vyjde dál.
,,Zaskočilo mě to... to jo. Nečekal jsem že o mě takhle uvažuješ a celkově jsi mě dnes překvapil. Jen se tě chci zeptal... Ty mě tak JEN bereš nebo to myslíš vážně?" Přistoupil ke mě do těsně blízkosti a opřel si čelo o to mé.
,,J--já... já nevím." Zakoktal jsem. Jen se mnou zacouval ke zdi na kterou mě jemně přirazil a vážně se mi podíval do očí.
,,Promiň, už tě s tim nebudu trápit. Budu si tě trápit jinak." Usmál se a něžně mě začal líbat. Nebyl jsem u něj úplně zvyklý na takové něžnosti. Ale užívat jsem si to. To jak se jeho rty jemně třely o ty mé. Jeho ruce začaly bloudit pod mým trikem a já už na sto procent věděl k čemu se dneska chystá. Jenže i tohle dnes bylo jiné. Nespolupracoval jsem jen protože jsem potřeboval uvolnit. Dnes jsem jen prostě zatoužil mít ho u sebe. Když to tak vezmu, dnes se dělo jinde věci jinak. Jinak než obvykle. A zrovna tahle změna mi nevadila. Proč to sakra bylo tak jiné? Možná protože tomu chyběla tak velká dravost jako vždy. Teď mě jem rozmazloval malými polibky.
Překvapeně jsem zavzdychal když mě na zádech zastudila zeď a Kája mezi zuby stiskl můj spodní ret. Vytrhl mě z přemýšlení a na chvíli přestal se vším co dělal. Jen na mě udýchaně hleděl.
,,Jsi zatraceně nádherný...." zašeptal mi do ucha a skousl mi lalůček. Němě jsem vzdychl a taktéž jsem mu přetáhl tričko přes hlavu. Hned na to mě vyzdvihl a já mu odmotal nohy kolem pasu. Prsty jsem mu zapletl do vlasů a pokračoval jsem v líbání. Cítil jsem jeho horkou kůži na té mé. Z úst mi opět vyšlo pár tichých vzdychů. Nebránil jsem se jim. Tady nás máma nemá šanci slyšet.
Pohodil mě na jeho postel a nalehl na mě. V ruce stiskl můj už tak napnutý rozkrok a já zasténal. Rty zaútočil na můj krk a začal dělat několik znamének lásky. Zahl jsem hlavu a nahlas vzdychal. Věděl jak mi dělat dobře. A jeho ruka zajíždějící pod mé kalhoty mi dobře fakt dělala. Vlastně tohle všechno. Cítil jsem se teď úplně jinak než při našem obvyklém "hraní". Nedokážu to ani popsat. A nepopírám že tohle byla dost možná jedna z nejlepších nocí s ním....

****

Ráno jsem byl vzhůru o něco dřív. Hned co jsem se pořádně probral jsem se opatrně otočil v Kájově objetí čelem k němu. Víc jsem se k němu přitiskl, protože tak nádherně hřál, ale nakonec jsem se zvedl. Na sebe jsem hodil jen Kájovu košili, která mi byla hrozně velká a šel jsem do kuchyně. Ta košile mi byla až po kolena, rukávy pod zápěstí a celkově mi byla volná. Ale mě to nezajímalo. Bylo to první co jsem našel. Tahle musela být ale velká i Kájovi. Protože až takový rozdíl mezi námi není.
Opřel jsem se o bar a začal jsem přemýšlet. Přemýšlel jsem o včerejší noci. Byla tak jiná.... Naprosto nádherná. Neříkám že tam ty noci se mi líbily o něco míň, ale tohle jak pro mě tak i pro Káju byla rozhodně změna. A mě to donutilo se usmát a sáhnout si na rty. Byl jsem jako nějaká puberťačka po svém poprvé. A tomu jsem se musel potichu uchcechtnout.
,,Dobré ráno." Uslyšel jsem ospalý hlas a než jsem se stihl otočit, že zadu se na mě natiskl a políbil mě na krk.
,,Dobré." Usmál jsem a zaklonil jsem hlavu abych na něj aspoň trochu viděl.
,,Víš že jsi v tom děsně sexy, koťátko moje?" Zavrněl mi do ucha a úsměv mi opětoval.
,,To já jsem vždycky." Zaksichtil jsem se. Prudce mě otočil čelem k sobě a věnoval mi letmý polibek na rty.
,,Už víš odpověď na tu otázku?" Trošku zvážnil a pohladil mě po tváři. Proč jsem si připadal tak hrozně jako v opravdovém vztahu?
,,Znám. A před tím bych ti měl něco říct." Mezi prsty jsem začal tisknout jeho vlasy.
,,Povídej." Opět mě letmo políbil a začal mě provokovat boky.
Byl jsem rozhodnutý že mu to řeknu. I kdyby to mělo znamenat že mě odsud vyhodí. Měl právo to vědět.
,,Kájo, já...." začal jsem. Už nebylo cesty ven. Prostě mu to řekni Martine!
,,Já tě asi miluju, a už ne jen asi. Já tě určitě miluju. Takže odpověď je... ano, myslel jsem to vážně." ........

Pokračování příště😘. Tak jak se líbila nová část?