Ten špatný || Mavy

13

Karlův pohled:

,,Asi jste se zbláznila!" Vyhrkl jsem. Naštěstí jsem už dopil a tak obsah mé pusy neskončil na jejím obličeji.
,,Je to hodně špatný?" Prešlápla z nohy na nohu.
,,Ano, Ano to je! Dyť... trefí ho šlak!!" Dál jsem rozhazoval rukama.
,,No dobře, já vím! Ale co mám dělat? Chce ho vidět..." řekla posmutněle a zadívala se na zem.
,,Nejsem si jistý jak bude reagovat." Rukou jsem si projel vlasy a opřel jsem se o linku.
,,Kdo na Co?" Sestoupil Martin že schodů a oblíkal si mikynu.
,,Na nic." Řekli jsme rychle oba najednou.
,,Mužem jet? Říkal jsi že to má být do pěti hotové." Ušklíbl se. Patrně byl rád že odsud vypadnem ke mě do kabinetu. Mám tam opravit nějaké písemky. Stejně jako já se bál koho by potkal. Narozdíl ode mě ale nevěděl koho.
,,Ale ta návštěva je i pro..." začala Petra.
,,Už jedem. Máš všechno, Koťátko?" položil jsem mu ruku na bok a přitáhl jsem si ho blíž.
,,Jo mám." Usmál se.
,,Běž napřed." Dal jsem mu klíčky od auta a políbil jsem ho do vlasů. Usmál se ještě víc a odcupital k autu.
,,Petro, na to fakt není připravenej. Nechte to na jindy." Řekl jsem potišeji.
,,Karle tohle je nutné! Ve středu odlétá." Prosebně se na mě podívala. Povzdechl jsem si.
,,Dobře. Tak já mu řeknu, že to opravim jindy, a že vy potřebujete s něčím pomoct. Takže tu budem ještě chvíli." Povolil jsem na konec.

,,Ale, Kájo!" Protestoval.
,,Nech toho. Copak tu necháš svoji maminku samotnou když potřebuje pomoct?" Sladce jsem se usmál a rozcuchal mu vlasy.
,,S čím potřebuje pomoct?" Začal se zajímat.
,,Uvidíš. A neboj. Dneska tak či tak někam vyrazíme. Jen my dva, hm?" Věnoval jsem mu rychlý polibek na čelo abych se nemusel sklánět a odcupital jsem do domu. On nečekaně za mnou.

*Martin*

Za co jsem si zasloužil ten polibek na čelo? Nedávalo mi to smysl. Furt mi v hlavě hrála myšlenka, že by ke mě mohl cítit to samé, ale vždy jsem ji vyhodnotil jako nesmysl. Otázka další, je to opravdu nesmysl?

,,S čím potřebuješ pomoct, mami?" Opřel jsem se vedle ní u linky a po očku jsem sledoval Karla, který seděl u stolu.
,,Copak ty své mamince nepomůžeš něco dobrého upéct pro návštěvu?" Zasmála se. Pobaveně jsem protočil očima.
,,To víš, že pomůžu." Usmál jsem se a začal plnit její rozkazy.

****

Konečně hotovo. Unaveně jsem si sedl vedle Karla a opřel jsem se o něj.
,,Nojó, aby ses nepřepracoval." Mírně se uchechtl a políbil mě do vlasů. Zabořil jsem mu hlavu do ramene a užíval si jeho přítomnost. Další otázky, co s ním sakra Je? Takhle se ještě nechoval.
O chvíli později mě mamka vytrhla z přemýšlení a docela mě i vylekala.
,,Martí, chci ti něco říct ." Zvedl jsem hlavu z Kájova ramene a podíval se na ni.
,,Nó vlastně ten člověk, kterého ti chci představit, zítra přijede."Usmála se nervózně mamka. Znova jsem se podíval na Karla a ten byl stejně nervózní.
,,Tak Kdo to Je?" Rozhodil jsem trochu naštvaně rukama.
,,Tvůj otec." Jakmile ty slova řekla nezvládl jsem nic jiného než na ni udiveně koukat......

Ahoj! S lítostí Vám oznanuju, že přiběhy;  Co mi tajíš a Nesahat! se pozastavují. Prostě totálně došly nápady😞. Ale dál.

POVINNĚ PŘEČÍST!!!

O konci tohoto příběhu rozhodnete Vy! Záleží jestli chcete happyend nebo.... Ta druhá možnost😂😂

Oba konce mám vymyšlené, ale je jen na Vás, kterým z nich tento příběh ukončím😉

Pápá, tento přiběh je zatím v průběhu. Nápady tady jsou😊 Zatím Lásky😘