Ten špatný || Mavy

2.

,,Jdeš pozdě Martine." slyším Karlův hlas od katedry.
,,A co s tím uděláš?" nadzvednu obočí a kydnu si na svoje místo vedle Adama.
,,Proč mu tykáš?" zašeptá Adam. A sakra.

,,Já nic. Spíš ty bys měl něco udělat se svými vlasy." pobaveně kmitne očima na můj neupravený účeš. No jo no. Pátek 13. Měl jsem dalších milion argumentů, ale vykašlal jsem se na to.

Co mě ale překvapilo bylo, že uměl dost dobře učit. Ač jsem nechtěl nepatrně jsem něco zaslechl. A spolužáci kolem mě (kteří pozor nikdy nedávají) taky poslouchali. To se není čemu divit. Poslouchali hlavně holky. Nemožný. Dejte jim mladýho a nádhernýho učitele a máte třídu šprtek. Zakroutil jsem nad tím očima.

,,Adame?" drkl jsem do něj. Pokýval na mě hlavou jakože slyší.
,,Máš cíga? Včera mi je sebral a nový jsem mámě nestihl vzít." prosebně jsem zamrkal. A až moc pozdě jsem si uvědomil, že je ve třídě hrobové ticho a všichni koukají na mě.

,,Nemyslíš, že je neslušné mamce krást cigarety?" pronese klidným hlasem Karel. Prudce se na něj otočím.
,,Nemyslím." zavrtím hlavou.
,,To je jediné co ti vrátím." hodil po mě zapalovać, který jsem v klidu chytil.
,,A když už jsi tak výřečný můžeš k tabuli." usmál se. Vyvalil jsem na něj oči.
,,Já?" nevěřícně jsem zamrkal. Učitelé se mě báli vyvolat k tabuli, protože většinou jsem je totálně ztrapnil před celou třídou. Jo není na to vyvést učitele z míry. Jenże on se tak snadno nedá.
,,A kdo jiný prosím tě?" ztenčil hlásek jako by mluvil na tří leté vztekající se děco.
Neochotně jsem vstal a došel k tabuli. Upřel jsem na něj pohled a provokativně nadzvedl obočí. V očích se mu jen chvíli mihla dychtivost. Což mě potěšilo.

Celé jsem to přežil s pětkou. A to jen díky tomu, že mi Adam napovídal.
Naštvaně jsem si znova sednul do lavice. V rukou jsem sevřel zapalovač. Něco mě nepříjemně štíplo v dlani. Řízl jsem se o papír. Co dělá sakra papír v mé kapse? Vytáhl jsem zapalovač i s papírkem, který byl na zapalovači přilepený.

O půlnoci v parku. Ty víš kde, koťátko....

Trhavě jsem se nadechl. Koťátko. Ta přezdívka mě vždycky tak hrozně vyrajcovala a pořád rajcuje. A on to ví zmetek jeden! Zvedl jsem na něj pohled. Užíval si mou nervozitu. Líbilo se mu jak na něj vyjevě koukám. Přesně jako koťe co škemrá o jídlo. V mé případě o tělesný styk s ním. Znovu se ve mě probudil ten chtíč..... Chci ho tak moc. Svého učitele a bývalého "přítele". Ani na vteřinu jsem nepochyboval, že se v půlnoci v parku objevím.

Další kapča je na světě. Příště už to bude trochu zvrhlejší😏😏
Tak zatím pápá!😘