Ten špatný || Mavy

11.

,,Kdy myslíš, že se tvoje máma vrátí?" prolomí to ticho bytu a podívá se na mě. Pohledm mu ale neopětuju a jen pokrčím rameny.
,,Bude vědět, že nemá otravovat a tak se asi šla opít aby nás popřípadě neslyšela." hlesnu tiše abych nerušil to ticho. Jenže ho nekazím já, ale Karel. Tupě jsem koukal do stropu. Nekoukej na mě! Přál bych si aby ten pohled odvrátil.
,,Martine?"
,,Nepůjdem už spát?" zeptal jsem se zoufale. Ucítil jsem jeho rty na mém rameni jak se opatrně přesouvají k mému krku. No tak ne..
,,Ne, Kájo nech toho. Jsem unavený." trhl jsem ramenem a odsunul jsem se od něj. Z jeho pohledu se nedalo naprosto nic vyčíst. Jen znovu zalehl vedle mě.
,,Bylo toho dneska moc." neupřímně jsem se usmál.
,,Jo jasně." protočil očima.
,,Opravdu toho nech! Vždycky nemusí být druhé kolo." upozornil jsem ho.
,,Máš někoho jinýho?" vypadla z něj otázka, kterou bych od něj nečekal. Nemě jsem na něj zíral s otevřenou pusou. Chtěl jsem něco říct. Ale větu, kterou jsem měl na jazyku jsem neuměl vyslovit.
,,I kdyby tak co? Nechodíme spolu. Jen spolu spíme, takže ti to může bejt jedno." lehnul jsem si k němu zády a doufal jsem že zavře pusu.
,,Jen jsem se ptal. Nebuď hned nevrlej, Koťátko." natiskne se ke mě ze zadu a políbí mě na spánek. Slastně přivřu oči a nechám se.
,,Promiň. Je toho opravdu moc." povolím všechny svaly a víc se přitisknu  k jeho vyhřátému tělu.
,,Kdybys někoho měl... Budeš ho se mnou dál podvádět?" zasmál se. Kdybys jen věděl... Zasmál jsem se s ním aby to nevypadalo nuceně.
,,Samozřejmně, že budu." pootočil jsem na něj hlavu a hned se mi dostalo několik polibků. Zvedl jsem ruku z pod peřiny a přesunul jsem jí do jeho vlasů. Usmál se a začal mě hladit po boku kde mu už moje ruka nepřekážela.
Docházelo mi, že nejsem jediný kdo změknul. A to nemyslím tam dole. Myslím to tak, že dřív jsme se ani jeden toho druhého nedotkli pokud jsme to právě nedělali.
A teď se se mnou mazlí? Možná není ta naděje na vtah tak malinká. Byl jsem ovšem až moc unavený abych tuhle maličkost vnímal.
Bolelo mě za krkem tak jsem naše líbání přerušil a hlavu jsem si normalně položil na polštář. Tím jsem ho donutil aby své rty přesunul na můj krk. Roztřeseně jsem vydechl a stiskl jsem jeho vlasy trochu víc.
,,Kájo." vzdychl jsem. Kéž bychom takhle usínali pořád...

Děkuju! Říkám to přede, protože mi příjde hrubé Vám na vaše krásné komenty odpovídat jednoslovně atd. Dobrou a doufám že se Vám kapča líbila