Skrytá tajemství

1.5

„Víte, proč jsme vás pozvali sem na stanici?" Zeptal se Fletcher.

„Já nevím, jestli se to týká té pokuty za parkování, já..." Začala větu, ale přerušili ji.

„Ne, tohle nejde. Znala jste Olivera Owena?" Zeptal se Walker.

„Myslíte toho, koho...zavraždili?"

„Ano."

„Znala jsem ho, protože byl můj spolužák, o nic víc nešlo. Proč se mě ptáte?"

„Protože když jeho matka před nedávnem vyklízela jeho pokoj, našla tohle." Pravil Fletcher a dal před ní album. Otevřela ho a hned ho s šokem zavřela.

„Takže vy znáte toto album?"

„Rozhodně ne, jen mě to...vyděsilo."

„Víte, že Byl do vás Oliver zamilovaný, že ano?"

„Ne, já..."

„Nelžete nám."

„Ano, věděla jsem to, ale nějak jsem to neřešila, nebyl jediný kluk, kterému jsme se líbila, byli tu i jiní, ale já nevnímala, měla jsem přeci Damiena."

„Měla?"

„Už spolu nějakou dobu nejsme, ale to není v tomto případě důležité ne!?"

„Omlouvám se, vrátíme se k věci. Měla jste předtím pocit, že vás někdo sleduje? Vydíral vás někdo, vydíral vás Oliver."

„Nic takového. Možná byl do mě zamilovaný, ale znal meze a rozhodně mě nevydíral. Vy znova otevíráte případ, že ano. Proto se ptáte?"

„Ano, Ale zatím jsme k ničemu nedošli, ale moc vám děkujeme, že jste přišla, omlouváme se za způsobený šok, který jste měla z těch fotek."

„To je v pořádku. Mohu už jít."

„Zajisté."

„Myslíš, že říkala pravdu?" Zeptal se Walker, oba seděli ve Fletcherově kanceláři.

„Nevím, něco mi říká že ne."

„Taky myslím, myslím si, že nám lhala. Ale kdo myslíš, že by nám mohl říct pravdu, komu se svěřuje?"

„Své starší sestře, Noře?"

„Je to možné."

„Dle spisů už necelé dva roky žije na koleji. Zvláštní je, že ta škola i s kolejí jsou od jejího domu pouze deset minut. Že by se nepohodla s rodiči? Anebo se sestrou? Tak pojď. Musíme to zjistit."

„Tenhle pokoj je její, na pokoji bydlí ještě s Allison Drew." Pravil Fletcher a zaťukal na dveře od pokoje.

„Dobrý den, jste Nora Brown?"

„Ne, nejsem, ale Nora by měla přijít za chvíli, právě jí skončila přednáška. Mohla bych se zeptat, kdo jste?"

„Já jsem Bob Fletcher a tohle je můj kolega Ryan Walker, vyšetřujeme vraždu."

„Vraždu?" Na její tváři se objevil šok.

„Ano. My..." Začal větu, ale dokončil ji, protože ke dveřím od pokoje přišla Nora.

„Vy jste Nora Brown? Potřebovali bychom si s vámi promluvit." Pravil Walker.

„Jsou to policisté, vyšetřují vraždu." Pravila stále šokovaná Allison.

Ale Nora šokovaná nebyla.

„Jde o Olivera, že ano? Znova jste otevřeli případ?" Zeptala se.

„Ano, chtěli jsme si s vámi o něčem promluvit. Mohla byste?" S poslední větou se obrátil na Allison.

„Jo, já půjdu na...oběd." Pravila a rychlým korkem opustila pokoj.

„Z policistů je nervózní. Vyslýchali ji, když hledali jejího otce, zločince, vyslýchali ji nekonečně dlouho, i když vůbec nic nevěděla o tom, kde je." Pravila a sedla si na postel.

„Matka Olivera v jeho věcech našla tohle." Podali jí album. Otevřela ho a hned ho zaklapla.

„Tušila jsem, že to přijde." Pravila po chvíli.

„Co vám řekla sestra?" Fletcher jí položil otázku.

„Ona...slíbila jsem, že to nikomu neřeknu, ale já...je to vážné, měli byste to vědět." Odmlčela se.

„Bylo to pár měsíců před jeho vraždou. Už předtím jsem si všimla, že se Susan chová trochu jinak, já...proto jsem se jí zeptala, co se děje. Ona mi řekla, že jí někdo posílá její fotky ve odhalujících situacích, že jí vyhrožuje a chce po ní peníze, jinak je zveřejní. Říkala, že mu dávala ty peníze, protože se bála, psal jí tam, že pokud půjde na policii..."

„Že zveřejní ty fotky úplně všechny."

„Ano. A tak mu platila ty peníze. Nebyl to zas takový problém, protože naše rodina je bohatá, o tohle vážně nešlo, šlo to, že se bála, protože ty fotky znamenaly, že ji někdo sleduje. Později mi řekla, že ví, kdo to je. Řekla, že když našla výhružný vzkaz jako vždy ve skříňce, viděla Olivera odcházet chodbou a řekla mi, že si toho všimla ve více případech. Řekla jsem jí, že tohle už někomu musí říct. Říkala, že nemůže a že mám mlčet. Pár dnů po našem rozhovoru byl Oliver zabit." Odmlčela.

„Máte na mě ještě nějaké otázky?" Zeptala se.

„Ne, to je vše, děkujeme slečno."

„Já jen, aby vám to bylo jasné. Ona nic neudělala, může to tak vypadat, ale není to tak. Ten den...zjistily jsme, že otec matku podvádí. Odjely jsme na pár dní pryč, za babičkou. A matka...i přesto...se k němu vrátila, nemohla jsem s tím chlapem žít pod jednou střechou, přestěhovala jsem se sem."

Oba jen pokývali hlavou a opustili pokoj i kampus.