1.6

61 7 0
                                    

„Na něco jste při výslechu Avy Mckenzie zapomněli." Pravil detektiv Diana Black, když se Fletcher s Walkerem vraceli zpátky na stanici.

„Na co?" Zeptal se Walker.

„Proč chodí navštěvovat Russella Madisona, když ji předtím šikanoval."

„Hm, nezeptali jsme se jí, ale můžeme se zeptat jeho. Walkere, musíme se stavit ve vězení."

„Mě poznáváš, že ano?" Zeptal se Fletcher.

„Vy jste jeden z těch, kteří mě sem zašili." Pravil lhostejně.

„Ano a tohle je můj kolega Ryan Walker. Přišli jsme si s tebou promluvit."

„O čem?"

„Nedělej hloupého."

„Co po mně chcete?"

„Potřebujeme ti položit pár otázek."

„Víte, co mi můžete?"

„Nebuď tak nepříjemný, znovu jsme otevřeli případ, mohl by ses dostat ven...takže..."

„To si můžete někam strčit. Už jsem se přiznal. Zabil jsem ho. Tečka."

„Proč tě chodí navštěvovat Ava McKenzie?"

„Co je vám po tom!" Obořil se na ně.

„Třeba sem chodí z pocitu viny?"

„Proč by měla sakra cítit vinu?! To já šikanoval ji!"

„Třeba proto, že viděla opravdového vraha, že se probrala dřív a viděla ho. Neřekla to a z nějakého důvodu to stále tají, cítí vinu, tak chodí sem."

„Tak to není. A jděte! Já už nemám, co říct."

„Tak dobře. Půjdeme se zeptat jí." Pravil Walker a začal se zvedat.

„Ji nechte být! Ta si vytrpěla dost!" Křikl.

„Od kdy ji bráníš, nemlátil si ji náhodou?" Zeptal se Fletcher.

„Lidé se mění, jsem jiný než předtím. Nechejte Avu na pokoji! Přestaňte se v tom hrabat. Nechte to být. Viníka máte, ne? Tak je konec."

„Ne, teprve je to začátek." Pravil Walker a vydal se k východu.


„Měli bychom si znova promluvit s Avou McKenzie a Susan Brown. Tenhle případ bude zamotanější, než jsme si mysleli." Pravil Flecther a společně s Walkerem sdělili informace o tomto případu dalším detektivům, protože věděli, že sami to nezvládnou.


„Slečno Brown, vy moc dobře víte, proč jste tady." Promluvil Fletcher, když seděli ve výslechové místnosti.

„Ne, to nevím."

„Nehrajte zmatenou. Lhala jste nám. Mluvili jsme s vaší sestrou."

„No jo s mojí sestrou...ta se do toho samozřejmě musela plést. Odešla z domu, ale stejně se nám neustále plete do života." Vypadlo z ní.

„Takže ano? Vyhrožoval vám Oliver?"

„Kdyby ano, tak co by to znamenalo?"

„Myslím, že jste dost chytrá, abyste si dala dvě a dvě dohromady. Víte, co to pro vás může znamenat, proto jste nám neřekla, že vás někdo sledoval, že vám vyhrožoval odhalenými fotkami a že jste z toho vinila Olivera."

„Proč bych ho sakra vraždila!"

„Protože vám vyhrožoval, sledoval vás a vy jste se ho proto bála. To je skvělý motiv k vraždě. Ten den jsem ani nebyla v tomto městě."

„Jak si to můžete pamatovat?!"

„Moji rodiče v tu dobu měli problémy v manželství, to odpoledne, před tím, než se stala ta vražda, jsme se sestrou vrátily ze školy. nám řekli, ať si sbalíme a odjedeme na víkend pryč z města za babičkou, že si to mezi sebou musí vyřídit sami. A tak jsme jeli. Můžete si to ověřit u rodičů, mé babičky a sousedů."

„Dobře, vrátíme se k tomu vydírání a vy budete už pravdivě odpovídat, jasné?"

Ona souhlasně kývla hlavou.

„Ještě, než vás začal vydírat s těmi fotkami, cítila jste, že by vás někdo sledoval?" Položil ji Walker otázku.

„Ne."

„Takže takový pocit ještě měla, až když začala s výhružkami?"

„Ano, neustále. Jestli si myslíte, že šlo jen o to, že jsem s výhružkami na mou osobu a fotkami začala být paranoidní...ne, tak to nebylo, tedy možná trochu, nebylo tak, že bych si dříve nevšimla toho, že mě někdo sleduje, tak to rozhodně nebylo, vážně mě začal sledovat až s těmi fotkami."

„Dobře a komu jste o tom vyhrožování řekla?"

„Jen své sestře."

„Nikomu jinému."

„Ne, jen jí. Rodičům jsem to říkat nechtěla, měli své vlastní starosti a policii...já...bála jsem se...Ještě na něco byste se chtěli zeptat."

„Váš bývalý, Damien. Tušil, že se něco děje?"

„Damien, on...byl hodný kluk, chytrý, sportovec, ale řekněme...že nebyl příliš vnímavý. Nevěděl o tom vydírání."

„A kdyby se to dozvěděl, co by udělal?"

„Byl by naštvaný, křičel by na něj, ale nezabil by ho."

„Myslím, že už je to vše, můžete jít." Ona opustila místnost.

„Myslíš, že nám říkala o tom Damienovi pravdu?" Zeptal se Fletcher.

„Myslím, že bychom s ním měli dát řeč."

Skrytá tajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat