Skrytá tajemství

1.8

„My jsme od policie, oddělení vražd. Vy jste Damien Carter, že ano? Kluk Susan Brown?" Položil mu Fletcher otázku.

„Bývalý, takže já vám asi nepomůžu." Pravil s úsměvem na tváři.

„Znova jsme otevřeli případ. Jde o Olivera Owena." Pravil Walker.

„A co s tím? Vraha máte ne?"

„Možná ho nezabil, něco se našlo a vyvstaly pochybnosti, které musíme prošetřit. Nebudeme chodit kolem horké kaše. Věděl jste, že vaší tehdejší holce, Susan Brown někdo vyhrožoval?"

„Ne."

„Že ji někdo sledoval?"

„Ne."

„Že ji někdo fotil v nevhodných situacích?"

„Ne! To jsem nevěděl, nic mi neřekla."

„Všiml jste si tenkrát, že se chovala jinak?"

„Já, abych byl upřímný, tenkrát jsem toho měl nad hlavu, škola, fotbal...bylo toho prostě moc...a já si tak vůbec ničeho nevšiml. Myslím si, že to je jeden z důvodů, proč jsme se rozešli, prostě jsem byl někde jinde a neměl jsem na náš vztah čas."

„Vážně jste nic netušil?"

„Vážně ne! Jasné?! Už jste skončili?"

„Ano, děkujeme za odpovědi." Odešli zpátky na stanici.

„Ten kluk...něco se mi na něm nezdá. Ten jeho nevraživý pohled. A hlavně ten vztek...nedokáže ho moc ovládat. Trochu jsem pátral a snažil jsem se vytvořit si dějovou linku toho, co se stalo předtím, než se stala ta vražda. Když jsem si řekl, že vrahem není Russell, tak mi vznikl úplně nový příběh. Naštvaný Russell ještě párkrát kopne do Olivera a co udělá potom? Hodí ho do skříňky. A tak mi to došlo. Šel jsem se podívat do školy. Zjistil jsem si od školníka, že zámky na skříňkách se rozhodně poslední roky nevyměňovali a že jsou pořád stejné."

„Proč jste si tohle zjišťoval?" Přerušil ho Fletcher.

„Snažil jsem se na jeho zámku od skříňky najít stopy po poškrábání od šperháku nebo tak, na těchto levných zámcích by to bylo vidět, ale nic a ani stopy na dvířkách po nějakém poškození."

„Tak používal na odemčení klíč, byla to jeho skříňka." Zase Walkera přerušil.

„To ano, ale nepoužíval jen jeho skříňku, používal i jinou skříňku. S Cooke jsme zašli ráno k Russellovi domů. Otevřela nám opilá žena a řekla, že jí je fuk, když prohlídneme pokoj jejího syna. Našli jsme po dlouhé době jeho klíč od skříňky a také klíč od skříňky koho jiného než Damiena Cartera."

„Damien dal Russellovi klíč? Asi ne, ne?"

„Russell ten klíč nějakým způsobem získal, ani se mi nechce řešit jakým. Získal ho, aby to měl při své šikaně jednodušší, chtěl ty oběti hodit vedle sebe, nechtěl se s nimi táhnout po celé šatně potom, co je zbil. Je to hrozné, ale prostě bychom měli jít k věci, ta skříňka vedle té Russellovy patří Damienovi, mohl za Oliverem zajít on, otevřít skříňku bez poškození a ukončit Oliverův život."

„Tohle ale na obvinění nestačí."

„Tuto teorií dvou skříněk vedle sebe ještě podpírá jeden z výslechů Avy McKenzie, poslechl jsem si jeden záznam, kde mluví o šikaně, kterou si oba prošli a že spolu mluvili jen ty večery, kdy je oba zavřel do skříněk vedle sebe a nechal je tam do dalšího rána."

„To také nestačí, víš, z jaké rodiny je Damien." Poznamenal Fletcher.

„Stačilo by to, kdybychom měli svědka."

„A toho nemáme."

„Víš, jak si mluvil o Damienově rodině, to je možná ten důvod, proč nás svědek mlčí."

„Myslíš...ale Ava byla v bezvědomí, když ji našli."

„Ale mohla všechno vidět, Damien to zjistili, vyhrožoval ji, ona slíbila, že bude mlčet. A pak, než přijela policie a záchranka mohla na únavu a bolest z ran omdlít."

„Ale tohle je jen spekulace."

„Není značná část této práce jen o spekulaci?"