Skrytá tajemství

2.3

„Cooke, víš, s kým si promluvíme teď?" Zeptal se Fletcher Cooke, i když odpověď znal.

„Promluvíme si s Ronem Hudsonem." Odpověděla.

Fletcher pokýval hlavou a společně se vydali k budově, kde Hudson pracuje.

„Za chvíli tu bude můj právník, do té doby vám nic neřeknu." Pravil a upíral do papírů na stole, detektivy téměř nevnímal.

„Znal jste Claire Brown?" Položil mu Fletcher otázku.

„Řekl jsem, že nebudu odpovídat."

„Byla to přítelkyně vašeho syna. Víte, co se s ní stalo?"

„Byla zavražděna, ano, to se ke mně doneslo."

„Věděl jste také to, že vás špehovala na rozkaz svého otce?" Položila mu otázku Cooke, právě když do místnosti vstoupil právník.

„Ne, to jsem nevěděl."

„A věděl to váš syn?"

„Ne, ani on to nevěděl...mysleli jsme si, že je to milá dívka...hm...tak jsme se zmýlili."

„Máte na ten večer alibi?"

„Samozřejmě...V té době večery trávil v kanceláři. Propůjčím vám kamerové záznamy z toho večera."

„Ano, to by bylo od vás milé." Pravil Fletcher trochu kousavě.

Dál už z něj nic nedostali, tak kancelář opustili.

„Promluvíme si s jeho synem." Pravil Fletcher, když se vrátili na stanici.

„Má to vůbec smysl?" Zeptal se Dowley, který za krátký čas pochopil, že tento případ je ještě těžší s právníky za zády, ale byl rozhodnut ho vyřešit. Chtěl najít pravdu, najít viníka, i kdyby nad případem měl strávit nekonečno dnů.

Thomase Hudsona zastihli, právě když opouštěl svou kancelář. Když dokončil vysokou školu, otec mu předal jednu ze svých firem.

„Dobrý den. jmenuji se Hugh Dowley a tohle je můj kolega Ryan Walker. Váš otec vám asi již řekl, že jsme zrovna otevřeli případ Claire Brown."

„Vše jsem řekl policii před lety. Mám si zavolat právníka?"

„Nechcete najít jejího vraha? Nemiloval jste ji? Před lety jste brečel při výpovědi u nás na stanici a dnes...vypadá to, že vás to vůbec nezajímá." Rýpnul si do něj Walker.

„Jak tohle můžete říct? Já ji miloval. Samozřejmě chci vědět, jaká zrůda ji zabila, ale já...nevím nic víc, než jsem vám řekl." Pravil rozohněně.

„Říkal jste, že jste ji naposledy viděl v den její vraždy ve škole u její skříňky."

„Ano, rozloučili jsme se a já šel domů, matka mě doma potřebovala, měla doma na večeři nějaké známé, ale kdybych věděl, co se jí stane...policisté mi tenkrát říkali, že s nejspíš připletla do nějaké opilecké bitky."

„My si myslíme, že možná o bitku nešlo."

„Co?"

„Musíme se vás na něco zeptat."

„Ptejte se."

„Věděl jste, že ji otec pověřil úkolem špehovat vašeho otce? A že jedna z částí úkolu byla o tom, že se měla stát vaší přítelkyní?"

„Cože? Ale on..." Vypadal tak zmateně.

„Zeptáme se vás znova, věděl jste to? Věděl jste o špehování? Věděl jste o tom, čím ji její otec pověřil?"

„Ne, o tom jsem samozřejmě nic nevěděl." Pravil zmateně a zrazeně.

„Dobře, už vám položíme jen poslední otázku."

„Dobře." Pravil po chvíli.

„Měla Claire nějaké kamarády?"

„Ve škole...byl to i můj kamarád a spoluhráč ve fotbalu, Luke Hall." Pravil a pak odešel.