Skrytá tajemství

1.7

„Takže dnes jste mě pozvali na stanici, bezva." Pravila Ava sarkatasticky.

„Chcete kávu, čaj?" Položili ji otázku.

„Takže dnes mě nebudou vyslýchat Fletcher a Walker?"

„Ne, dnes ne slečno. Já se jmenuji Ericka Cooke a to je detektiv Hugh Dowley."

„Nějakej mladej na detektiva, ne?" Zeptala se s pohledem upřeným na Dowleyho.

„A vy jste na svůj věk nějaká zahořklá." Řekl na to on.

„Nejsem zahořklá, jen nechápu, co dělám tady. Jo a chtěla bych čaj, zelený prosím." Dodala dívka.

Když ji přinesli čaj, začali s otázkami.

„Proč navštěvujete Russella Madisona?"

„Já...snažím se něco zjistit."

„A co se snažíte zjistit?"

„Jestli mu dokážu odpustit."

„A co jste zatím zjistila?"

„Co myslíte, stojím na mrtvém bodě." Odsekla.

„Tak dobře, zeptáme se vás úplně na něco jiného. Jak dobře znáte Damiena Cartera?"

„Chodila jsem s ním do školky, na základku a na střední."

„Jak si můžete pamatovat, že jste s ním chodila do školky?"

„Pamatuju si to, a navíc mám přeci fotky." Odsekla.

„Jaký je váš vztah?"

„Vztah? Jsme spolužáci. Proč se ptáte?"

„Je možné, že on má něco společného s vraždou Olivera."

„To pochybuji, ani nevěděl, že Oliver nebo já existujeme."

„Ale třeba to zjistil."

„O tom pochybuju. On a jeho přátelé žijí vysoko nad námi. My jsme jim šuma fuk. Jsme jen jejich poddaní, špína. Máte ještě nějaké otázky?"

„Kdo z těch jeho přátel ho zná nejlépe?"

„Jeho fotbalový spoluhráč a dlouholetý kamarád Greg Valter."

„Máte ještě nějaké otázky?"

„Ne, to je všechno, slečno."

Ava se zvedla a zanechala je ve výslechové místnosti.

„Zvláštní holka."

„Neměl si o ní říkat, že je zahořklá."

„Proč ne...na svůj věk..."

„Nepročet sis informace? Celý život byla šikanována."

„Já...dobře, dobře...možná jsem to trochu přehnal."

„Měla pravdu, jsi mladej, máš se ještě co učit, například taktu..."

„No jo." Pravil a zakoulel očima.

„Jste Greg Valter?" Položila mu Cooke otázku.

„Kdo se ptá?" Zeptal se kluk, který právě opustil školní budovu, přes rameno nesl sportovní tašku.

„Policie, oddělení vražd, jmenuji se Ericka Cooke a to je můj parťák Hugh Dowley. Potřebujeme si s vámi o něčem promluvit." Pravila.

On šokovaný jen kývl hlavou a společně šli stranou, abych jejich rozhovor nikdo neslyšel.

„Znova jsme otevřeli jeden případ, jde o vraždu Olivera Owena."

„Dobře. Já..."

„Nejste nějak podezřelý nebo tak, chceme vás zeptat jen na Damiena Cartera. Jste přeci jeho nejlepší kamarád, ne?"

„Ano."

„Jak dlouho se znáte?"

„Chodili jsme spolu do školky, na základku a na střední. Vždycky jsme byli přátelé."

„Je váš kamarád výbušný, agresivní."

„Ne, jen ve hře, je to jeho taktika, tam si vybíjí někdy vztek, ale jinak...nikdy by nikomu neublížil..."

„I kdyby někdo vyhrožoval jeho holce?"

„Jak máte vztah k Susan Brown?"

„Dokud nezačala chodit s Damienem, byli jsme jen spolužáci, pak jsme se stali přáteli, ale potom co se rozešli, tak jsem se s ní už přestal nějak...bavit."

„Víte, že jí někdo vyhrožoval?"

„Ne, nevím."

„Vážně?"

„Vážně."

„Jestli nám budete stále lhát, bude to pro vás potom horší."

„Já vám nelžu."

„Tak se vás zeptám na něco jiného, jak dobře znáte Olivera Owena a Avu Mckenzie?"

„Jsou mí spolužáci."

„Nemáte k nim nějaký bližší vztah?"

„Ne, nemám. Nikdy jsem se s nimi moc nebavil ani nestýkal."

„Věděl jste, že je Russell Madison šikanoval."

„Ne, to jsem nevěděl."

„Zase lžete. Moc dobře jste do věděl, ale jako ostatní jste to nechal plavat, abyste nevyčuhoval z davu."

„Proč se mě tohle vůbec ptáte?"

„Snažíme si vytvořit celkový obrázek, abychom našli správného vraha."

„Ale vy už vraha máte, teď jste se mě ptali na Russella, on je přeci vrah, on je přeci oba šikanoval!"

„Ale našlo se album s fotkami...které by mohly ublížit Susan Brown u Olivera Owena v pokoji. Co nám na to řeknete."

„Já už neřeknu nic. Skončili jsme." Pravil, svižným krokem je opustil.