2.7

37 2 0
                                    

„Nevím, co tady dělám, vše jsem vám řekl."

„Ne, celou tu dobu jste nám lhal!" Vyprskl na něj Dowley.

„Nemiloval jste ji, váš vztah byl falešný, aby oklamal vaše rodiče a s Lukem jste nebyli přátelé, milovali jste se a dále jste ji neviděl naposledy ve škole, viděl jste ji to odpoledne, zjistil jste tu pravdu, že vám lhala, naštval jste se a zabil jste ji!"

„Ne! Já ji nezabil! Jen jsem s ní mluvil." Vypadlo z něj dříve, než si uvědomil, co vlastně řekl.

Právník vedle něj vypadal, že se zhroutí, už bylo pozdě, řekl to.

„Já...ano, viděl jsem ji to odpoledne, zjistil jsem pravdu a také jsem s ní...mluvil. Já..."


13. května, 2011, ulice, Portland

„Lhala si mi, lhala si nám...i Lukovi!" Křičel na ni, když ho dohnala.

„Ty to nechápeš."

„Ne, nechápu to."

„Já..."

„Co z tebe ještě vypadne?! Slyšel jsem, když si mému otci řekla, že ho špehuješ a že mi lžeš, že si se mnou jen hraješ!"

„Můj otec..."

„S ním jdi k čertu! Mohla si říct ne!"

„Ty to vážně nechápeš?! Že ne?! Vždy musí být po jeho, všichni ho musí poslouchat, vždycky! A pro mě to platí dvojnásobně! Nikdy nechtěl dceru. Říká mi, že to musím odčinit."

„Co?"

„To...že jsem se narodila."

„Teď mi tady hraješ na city nebo co? Ano, vím, že můj otec kretén, ale..."

„Já vím, neměla jsem ti lhát, neměla jsem si s tebou hrát, myslela jsem si, že největší stvůry jsou naši otcové, ale mýlila jsem se, největší stvůra jsem tu já." Rozbrečela se a utekla.


25. dubna, 2018, policejní stranice, Portland

„Proč jste nám o tom neřekl?"

„Já...ona...mi lhala."

„Ona vás bránila před vašim otcem! On zná vaše tajemství a bere to jako byste se pošpinil, bere to jako špatnost, to tím doopravdy jste, ale ona...ona vás před ním bránila. Prokažte ji úctu!" Křiknul Fletcher, který už nedokázal své nervy udržet na uzdě.

„Já...pak jsem zavolal Lukovi, řekl jsem mu pravdu o ní."

„Víte, kam běžela?" Položil mu Dowley otázku.

„Na její oblíbené místo."

„Do Julienova parku?"

„Ano, měla to tam ráda."

„Věděl Luke, že je to její oblíbené místo?"

„Ano, ale proč...snad si nemyslíte..."

„Náš výslech je u konce."

„Vždy jsem toho rozhovoru litoval, měl jsem ji říct, že to není pravda. Ona nebyla ta špatná...já byl hlupák..." Pravil a se smutným pohledem opustil výslechovou místnost.


„Vytáhl jsem z majitele toho baru, kde byl tu noc Hall, kamerové záběry z té noci, když jsem mu pohrozil tím, že zavolám do imigračního kvůli lidem, které zaměstnává." Pravil Dowley s cédéčkem v ruce.

„A co si zjistil?"

„Do baru přišel v devět, hodně toho vypil, mezi 11. a 1. nebyl v baru, ale pak se vrátil. A tento bar je blízko parku, vlastně park je přes ulici od toho baru. Co když..."

„Co když ji zabil tam a někdo mu pomohl zamést stopy jeho viny tak, že dívčino tělo dal na ulici známou kriminalitou."

„Myslím, že vím, s kým si promluvíme teď." Pravil Dowley odhodlaně.


„Lhal jste nám. Jako ona předtím lhala vám."

„Co? Já vám nelhal. Zjistil jste to, zjistil jste pravdu...ten večer. Neunesl jste to, a proto jste se šel opít, ten alkohol ve vás umocnil vztek...vzpomněl jste si, že její oblíbené místo je park a tam jste ji našel...byla v troskách...brečela. Křičel jste na ni. Ona se omlouvala, ale vy jste ji neposlouchala...Víme, že ji někdo udeřil tupým předmětem do hlavy...byl jste to vy, že ano? S flaškou od alkoholu."

„Já...byl jsem opilý a naštvaný...nevěděl jsem, co dělám...já..."

„Kdo vám pomohl se zametením stop, kdo vám pomohl s přemístěním jeho těla?" Položil mu Dowley otázku.

„Pokud nám to řeknete, možná návladní popřemýšlí o zkrácení vašeho trestu ve vazbě." Řekl Fletcher.

„Já..."

„Ona vás oba bránila, Hudson byl vámi pohoršen, ale ona...ona vás bránila...zuby nechte..."

„A já ji zabil."

„Řekněte, kdo vám pomáhal?"

„Uzavřeli jsme dohodu, já to ukončím s Thomasem, on zařídí, že policie nikdy nezjistí, že jsem ji zabil a oba o té noci pomlčíme. On...Ron Hudson mi pomohl...tedy ne přímo on, v tom parku tam byl nějaký jeho poskok, který zprostředkoval naši dohodu a postaral se o její tělo."

„Jak se jmenoval jeho poskok?"

„Ti nevím."

„Mohl byste nám aspoň popsat, jak vypadal."

„Samozřejmě."

Skrytá tajemstvíKde žijí příběhy. Začni objevovat