Oheň a Prach

kapitola 5✓

Druhý den mě na můj vkus vzbudil opravdu brzy. Bylo okolo sedmi hodin ráno. Argh. Já zásadně nelezu z postele před desátou, pokud nemusím. A tohle mohlo určitě počkat. Nesnáším ho. Sice mi už neublížil, ale to dělal jen pro sebe.

Nedal mi ani najíst. Prostě nás přemístil před nějaký pofidérní obchod. Zvenčí vypadal jako takové ty levné věštířské podniky, který z vás jen vytáhnou peníze. Zatáhl mě dovnitř. Měla jsem pravdu, bylo to přesně takové místo. Všude byly různé cetky, aby navodily "atmosféru". Různé lebky, křišťálové koule, korálkové závěsy ve dveřích (nebo co to je) samozřejmě nemohly chybět. Všude bylo jemné šero a vonící tyčinky byly také všude. Jejich sytá vůně mě nesnesitelně štípala v nose. Na mém obličeji se objevil znechucený výraz. Podívala jsem se na Lokiho, ale ten vypadal až moc v klidu.

„Ukaž se!" zakřičel a já s sebou polekaně cukla. Měl silný hlas. Zanedlouho do místnosti vešla postarší žena olivové pleti. Kůži měla scvrklou a její černé vlasy již byly více stříbrné, než černé. „Mohu vám nějak pomoci, milánci? Chcete předpovědět budoucnost z dlaně, nebo byste raději chtěli vědět něco o svém milostném životě." Zavrkala a přešla do naší bezprostřední blízkosti. Ihned mě ovanul její silný parfém a já myslela, že z toho za chvíli omdlím, nebo aspoň chytnu alergickou reakci. To je sakra bez čichu, že toho na sebe plácá tolik? A ještě takový smrad?

„Nehraj si s námi, Urd." procedil již značně netrpělivý Loki. Já jsem se jen snažila nevnímat ten puch. Ale počkat?! On řekl Urd? Ta norna? Ne...To musí být lež. Pořád jsem nebyla schopna tomu všemu uvěřit. To, že on je Loki. Bůh! To, že to vlastně všechno, co četla je pravda.

Žena se začala kdákavě smát. „Jak si přejete, můj pane." Sklonila hlavu a místností se prohnal záblesk, který oslepil všechny v místnosti. Musela jsem několikrát zamrkat, abych zapudila světlé skvrnky poskakující po mém zorném poli. Co to sakra bylo?

Najednou přede mnou, místo odporné babizny, stála mladá krásná dívka. Jediné, co jí zůstalo, byly staré oči. Byla mi celkem podobná a to mě děsilo. Měli jsme podobné rysy v tváři i postavu. Stejně černé vlasy a modré oči. Znovu jsem byla zmatená. Loki byl ale stále stejně klidný.

„Řekni mi," zavrněl Loki „Které z vás je?" Popošel k ní a položil své ruce na její útlý pas.

„Není ani jedné z nás. Je námi všemi." zavrněla v odpovědi a vrhla se na jeho rty. Odvrátila jsem se a měla se na odchodu. Tohle jsem opravdu neměla zapotřebí sledovat. Porno si můžu pustit i u sebe doma.

Vyšla jsem ven. „Hups." Vypadlo mi z úst. Neměla jsem tušení, kde to jsem. Ani jestli jsem vůbec ve stejném městě. Mohla jsem klidně právě stát několik set kilometrů od hotelu, kde jsem dočasně bydlela. Zároveň tohle byla jedinečná šance mu utéct, ale kam?

Rozešla jsem se tedy nějakým směrem, ale zarazil mě jeho hlas: „Kam si jako myslíš, že jdeš?" V mžiku byl u mě a chytil mé zápěstí do pevného stisku. Jeho hlas byl znovu ta arogantní, ne jako když mluvil s tou ženou vevnitř.

Přemístili jsme se. Znovu jsme byli v tom domu. Ihned jsem se mu vytrhla. Proč jsem váhala? Měla jsem utéct hned, co ze mě spustil oči. A co to vůbec říkala ta žena...že jsem ony? Co to znamená? A byla to opravdu Urd? To by znamenalo, že ty další by byly Skuld a Vernandy? Ale jak bych mohla být jimi? To nedává smysl. Frustrovaně jsem si projela vlasy a zatahala se za kořínky.

„Co říkáš na svůj původ, potvoro?" Zakřenil se na mě.

Co tím myslel? Nechápavě jsem se na mě a on svůj úšklebek ještě rozšířil.

„Jsi Budoucnost, Přítomnost i Minulost. Od každého kousek. Proto jsi jí byla tak podobná. Proto máš takovou sílu a nejen to. Vládneš jejich magií. Podstatě jsi nejvyšší Norna."