Země: 50 let poté [DOKONČENO]

Kapitola 18. První mise

,,Mám zásadní otázku." řekl Harry ,,Jak se do toho leze?" zeptal se, když si prohlížel svoji zbroj. Ministr obrany přešel k zadní části obleku. Všichni k němu přišli. Pak zmáčkl jedno tlačítko a celá zadní se otevřela. Luis stoupl do obleku a ten se za ním zavřel.
,,Tak tohle je pecka." řekl udiveně. Ukázal na Harryho ,,Hele! Ha! Vidím tvoji kostru." začal se smát.
Všichni udělali totéž. Pak ministr na krku Harryho zmáčkl jiné tlačítko a to otevřelo helmu. Všichni opět udělali totéž.
,,Pojďte za námi." řekl prezident a pětice je následovala. Došli zpět do jednací místnosti. Prezident, ministr, generál a Andy si sedli. Henrik se k tomu chystal taky, ale Andy ho zastavila ,,Vy si nesesejte, víc židli tu nemáme."
Henrik se zamračil a narovnal se. Pak generál začal.
,,Víte, co je asi 150 kilometrů severozápadně od Las Vegas?" zeptal se.
,,Myslíte NTS (Nevada Test Site.)?" zeptal se Harry.

,,Ano." řekl ,,3 500 kilometrů čtverečních velké testovací středisko armády Spojených států. Emzáci ho zabrali. A zřídili si tam jakýsi tábor."

,,Ať si tam shnijou." řekl Luis.
,,Nebyla tam kdysi i Oblast 51?" zeptal se Andrew.
Ministr přikývl.
Pak pokračoval generál ,,Shnít by sme je tam klidně nechali. Jenže po NTS jsou kryty, ve kterých jsou čtyři aktivní jaderné hlavice. My nevíme, jestli je našli a jestli je umí odpálit. To je váš úkol. Zjistit, co tam dělají a zneškodnit jaderné hlavice."

Četa stála a všichni přemýšleli. Pak James řekl ,,Tak na co čekáme?"

,,Venku na vás čeká vrtulník." řekl prezident.
,,Vlastní vrtulník? To si nechám líbit." zaradoval se Henrik.
,,Pane? Můžu si před tím ještě zatalefonovat?" zeptal se Andrew.
,,Nemůžeš. Musíš. Vy všichni. Komunikační centrum je hned naproti."
Všichni se rozloučili a přešli do protější místnosti. Každý si sedl k jednomu telefonu a začal vytáčet nějaká čísla. Andrew zavolal bratrovi. Nebral to. Chvíli seděl a přemýšlel. Pak zavolal Emilly.
,,Prosím?" zeptala se.

,,Emilly? To jse-" ani to nestihl doříct a musel si dát telefon dál od ucha jak zakřičela.
,,Andrew, jsi to ty??" zeptala se.
,,Jasně."
,,Bože já tě tak strašně ráda slyším!"

,,Já tebe taky. Jak je? Jste v pořádku? Nestalo se vám nic?"
vyjelo z něj.

,,Zpomal!" řekla ,,No sme ve stísněným protiatomovým bunkru takže asi tak. A ne nic se nám nestalo, jsme v pořádku."
Andrew si oddechl.
,,Neviděla jsi moje rodiče? Neberou mi telefon."

,,Neviděla, ale když je uvidím tak jim vyřídím, že jsi volal. Co ty? Jsi v pořádku?"

,,Dobře. Já jsem v pohodě...." Andrew začal vysvětlovat, co se stalo po Sayreville.
,,Slyšela jsem, co se stalo u Sayreville. Můj hrdino. Teď si mi to akorát potvrdil." usmála se.

,,Nepřeháněj." řekl ,,Hele Emilly já musím končit. Opatrujte se tam, ať se vám nic nestane. Miluju tě."

,,Já tebe. Taky se opatruj a hodně štěstí."

Andrew zavěsil. Zvedl se od telefonu a sám zamířil k vrtulníku.