Kapitola 16. Déšť

18 5 2
                                    

Stále pršelo. Všichni byli od bahna a krve. To se ale postupně pod prudkým deštěm smívalo. Harry přiběhl ke zbytku skupiny.
,,Koukám, že se povedlo." řekl.
,,Jo. Zabili sme velitele a všichni padli." odpověděl Henrik. Zbylých asi třicet vojáků za barikádou na ně vyjeveně zíralo. Mezi nimi i generál Fort Knox.
,,Dobrá práce." řekl nakonec. Všech pět tam stálo jako sochy. Vojáci postupně vycházeli z barikády, procházeli kolem nich a děkovali jim.

O 30 minut později.

,,Takže pánové asi za pět hodin sem přiletí transport z Washingtonu D.C. Přemístíme se do hlavního velitelského protiatomového bunkru a tam se bude jednat o dalším postupu." řekl generál.
,,Jak je na tom zbytek světa pane?" zeptal se nějaký z vojáků.

,,No...emzáci se nějak dozvěděli o tomhle našem vítězství. Jejich postup po východním pobřeží se zastavil v Richmondu. Ovšem začali se šířit po druhé straně. Blíží se k Deneveru v Colorádu. Evropa je na tom hůř. Nizozemsko padlo, Německo je v obležení. Británie je momentálně mimo ohrožení. Další státy jako Česko, Dánsko nebo Švýcarsko jsou nejspíš další na řadě. Těch pět hodin máte volno."
V davu to nepříjemně zašumělo. Andrew se po konci pronesu okamžitě odebral do města. Ostatní ho následovali.
,,Andrew? Andrew! Kam jdeš??" zakřičel na něj James.
,,Kam asi??" odsekl. Zamířil k domu, ve kterém bydlela Emilly. Asi za pět minut k němu došli. Andrew vyrazil dveře a vešel dovnitř. Proběhl celý dům. Nikde nenašel žádné známky po soubojích nebo zraněních. Oddechl si a sedl si na židli. James si sedl vedle něj.
,,Určitě je v pořádku. Neboj." řekl. Andrew seděl a přemýšlel.
Pak mu někdo zaklepal na rameno. Za ním stál Luis a podal mu kus papíru.
Na něm stálo.

Andrew, jestli jsi v pořádku tak mi prosimtě okamžitě zavolej jak budeš moct. Mám o tebe strach.
Miluju tě. S láskou Emilly.

Andrew stěží zadržoval slzy. James ho poplácal po zádech.
,,Neboj." zvedl se a odešel.
Andrew ho po chvíli i s ostatními následoval a zamířil na druhou stranu města. Ostatní ho následovali. Asi za 15 minut dorazili k jinému domu. Andrew opět vyrazil dveře a vešel dovnitř. Rychle proběhl dům svých rodičů. Naštěstí nikde také nebyli žádné stopy po soubojích. Ale tentokrát tu nebyl ani vzkaz.
Pak vyšli ven. Pořád pršelo.

Použitá píseň - Guns N' Roses - November Rain

Země: 50 let poté [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat