Born to rule

9. "Smrt Šedopláště"

Na popud Vendelöna se Šedí elfové vydali k Ossiriandu, zemi sedmi řek. Museli po proudu řeky Gelion dojít ke stezce Dauri a poté k Mlžným horám. 

Cesta byla podél břehu vody nebezpečná. Široko daleko nebylo živé civilizace. Jen divoké jilmové lesy a ostré ne příliš vysoké skály. Nejbližší větší známé město bylo až u řeky Legolin, dále na jih k moři. 

Jídlem byli nuceni velmi šetřit na putování několika dní. Věděli, že to bude velmi těžké. Přesto stále lepší volba hladovění s nadějí, než jasná smrt v občanské válce v Doriathu.

Oropher byl stále napjatější, kdy se blížili k horám a územím Gil-Galada. Ten zde měl opravdu malou část se svým sídlem, přesto se tomuto místu chtěl velkým obloukem vyhnout.

Elwë měl s Ereinionem neznámý spor, jež Thingol nechtěl svěřit ani svému rádci. Nikdo neměl ani nejmenší tušení o tom, co se mezi těmito elfy stalo a proč. Jen fámy se šířily na toto téma.

Ossiriand bylo velmi rozlehlé území podél Ered Luin. Dělil se však o ně s Thargelionem. Tyto dvě říše dělila právě řeka Ascar a stezka Dauri. 

Už se blížili k hranicím, jejich cestu lemovalo malé stromořadí v nekonečných pustých lesích s hustými keři. Z ničeho nic bystrý syn Oropherův zaslechnul povyk v dáli. Dusot kopyt stovek koní byl po chvíli naprosto nepřeslechnutelný.

,,Skryjte se!" vydal povel rádce Elwëho a tak se celá družina schovala v trnitých keřích. Thranduil ani Hellinilë nebyli zrovna nadšeni z toho, že bude jejich šatstvo rozpárané od ostrých jehliček.

Najednou se k nim hnalo nemalé vojsko v elfí zbroji. Oropher jejich znaky velmi dobře znal. Znaky sedmi řek a Zelených elfů Laiquendi. 

Laiquendi byli elfové Nandor, stejně jako Vendelön. Lišil se od nich tím, že je Silvan- ti zůstali za Mlžnými horami. Ale Laiquendi se později po Velké pouti vydali se svým vůdcem do Beleriandu a to právě kvůli hrozbám skřetů.

Oropher bez váhání vyskočil ze křoví a divoce máchal pažemi nad hlavou. Ostatní buď nechápavě a zvědavě vykoukli, zůstali skryti nebo jako Thranduil vyskočili ven ze skrýše s důvěrou vůči svému pánu.

Byl nepřehlédnutelný a tak je velmi brzy obklíčilo celé vojsko i s jejich velitelem. Jeho tvář byla Oropherovi velmi blízká, nebál se. Věděl, že jakmile se opět setkají, bude to šťastné shledání.

,,Túrevarno!" oslovil Sindarský elf ochránce vítězství. Ten si jej zprvu nedůvěřivě prohlížel. Jakmile však seskočil ze svého statného koně, pevně moudrého elfa objal. 

,,Oropher! Melonen!" zasmál se vysoký tmavovlásek. Thranduilovi bylo jeho jméno povědomé, ale výraz ve tváři nikoliv. Nepřišel mu nijak sympatický, ale to vůbec málo kdo ano.

,,Kam táhnete?" děsil se Oropher s pohledem na stovky Zelených elfů. Sindar a Laiquendi byli přáteli a blízkými spojenci už od jejich příchodu do Beleriandu. 

,,Copak ty to nevíš? Doriath pustoší trpaslíci a Elwë je mrtev!" oznámil tuto zdrcující zprávu Oropherovi a ten se div nesesypal. Téměř celá družina začala bědovat a modlit se k padlému  milovanému králi. 

,,Jak se to stalo?" nechápal tiše Oropher.

,,Elu Thingol nechal Silmaril vsadit do náhrdelníku, Nauglamíru. Trpaslíci si svou práci natolik oblíbili, až si jej chtěli nechat pro sebe i se Silmarilem. Thingol to nechtěl dovolit a byl zabit během roztržky s nim. Sindar je pobili až na dva uprchlíky. Ti se bohužel vrátili s pomstychtivými posilami k hranicím lesa. Bylo to tak rychlé..." vysvětloval a Thranduil nechápal jeho slova. 

,,Ale co Melian? Její ochranné pásmo..." královna chránila všechny od zla v lesech Doriathu. Nemohli se se svými úmysly přece dostat dovnitř. Tak bylo psáno a dáno.

,,Královna zmizela, stáhla se a topí v myšlenkách na svého padlého muže. Její ochranné pásmo už neexistuje. Volání o pomoc jsme ihned vyslyšeli a jedeme vysvobodit zbytek elfů Sindar, kteří se zabarikádovali v Menegrothu" ukončil svůj monolog vysvětlením a opět se vrátil ke svému koni.

,,Jedete s námi?" optal se, jakmile se nacházel opět pevně v sedle. Oropher čišel zuřivostí, zapomněl na veškeré spory s elfy v lesích. Chtěl chránit svou domovinu, své lesy a Tisíce jeskyní. 

,,Ano, jedu s vámi" přikývnul a tak mu Túrevarno půjčil koně se sněhově bílou hřívou. Jeho syn byl na pochybách. Nechtěl se vracet do země, kde mu hrozilo nebezpečí od vlastních přátel. Přesto Doriath jako své rodiště miloval. 

,,Otče, chci také bojovat" pronesl nakonec rozhodně a tak se vyšvihnul za ním. Nečekal na svolení, byl tvrdohlavý. 

,,Pokračujte ke stezce Dauri. Ale nepřekračujte Ered Luin bez nás. Vyčkejte na zprávy" poručil Vendelönovi a ten rázně přikývnul. V očích Helli se zrcadlil strach a nejistota. Thranduil se jí nedivil, sám se obával toho, co je v Doriathu čeká.

,,Můžete se usídlit pod horami v malé osadě našeho lidu. Jakmile zmíníte mé jméno, budete vřele vítáni. Budeme vědět, kde vás najít" nabídnul Túrevarno a Oropher mu věnoval vděčný úsměv. 

,,Valar s vámi, můj pane" pronesla jedna z elfích žen Sindar a tak se vydali okamžitě na velmi rychlou cestu přes pláně k lesu Region a Menegrothu...