Ráno se jdu podívat do Alamarova pokoje, jak na tom je. Zaklepu mu na dveře a vstoupím. V posteli nikdo neleží. Asi už musel vstávat. Vydám se chodbou. Když jsem v prvním patře, tak se na křižovatce chodeb zastavím. Přemýšlím, kam půjdu. Rovně kuchyň, vpravo stáje. Nakonec to rozsoudí prázdný žaludek.
V jídelně sedí jen pár služebných. Dojdu k pultu s jídlem a vezmu si talíř. Dnes jsou k snídani míchaná vejce s cibulí a slaninou. V puse se mi začnou tvořit sliny, že je musím polknout, jinak bych tu udělala rybník. Nandám si obrovskou porci vajec a dvě naběračky salátu. Položím talíř na nejbližší stůl a dojdu si pro čaj.
"Bré ránko," zvolá ke mně nadšeně Shiva. Kde bere takového elánu takhle po ránu?
Zvednu ruku na pozdrav. Sednu si ke svému jídlu a pustím se do něj. Za chvíli si přisedne Shiva a někdo další. Ani jsem si nevšimla, že by někdo přišel. Byly to světlušky spolu se Yrbeth. Pozdravím a kousnu do chleba.
"Giselle, to se všechno do tebe bude vejít?" Vykulí oči Yrbeth, když si všimne mé porce. Zvednu hlavu od talíře a s plnou pusou se usměju a kývnu hlavou.
"Kde je vůbec zbytek?" zeptám se, protože Rissa je vždy a všude mezi prvníma.
Yrbeth a světlušky se začnou chichotat. Zeptám se znovu.
"Nooooo," začne Ignissa. "Včera to holky trochu přehnaly. Prý je museli služební odtáhnout. Shiva na tom nebyla tak špatně. Ale co se týče Rissy a Gunduly, ty na tom nejsou moc dobře ani teď. Bylo opravdu skvělé držet ty Gunduliny dlouhé vlasy, aby si je nepozvracela."
Na to se rozesměju, až mi zaskočí. Začnu kašlat. Vylítnou mi slzy z očí, ne že by mi to co řekla Ignissa přišlo nějak vtipné, ale že jsem se málem udusila vajíčkama.
"Orkové vůbec alkohol nepijí. Proto to Gundula tak schytala. Ale určitě si uvaří nějaký zázračný čaj a bude zase jako rybička." Ujistila všechny Shiva.
"Už máte vymyšlené, jak to uděláme s tou oslavou?" Zeptám se dívek.
Vyposlechnu si jejich návrhy. Všechny by se daly uskutečnit. Yrbeth by Jeddiemu vyvěštila, Sephinrotha mu uvaří nějaký lektvar, Ignissa se Ciel ukáží jejich elementární schopno. Až uvidím zbytek, tak se jich musím taky zeptat.
"Giselle ?" Zeptá se Ciel se zástupem ostatních za sebou. "Co máš dnes v plánu? Tedy spíše dopoledne."
"Nooooo," začnu trochu zaraženě, protože tahle otázka mě opravdu zaskočila. "Jdu do stájí a pak vemu Silver, aby se protáhla."
Ony jen stojí a čekají.
"Jestli chcete, můžu vám dohodnou nějaké koně a můžete jet se mnou. Ale dnes pojedeme trochu svižněji." Holkám se vykouzlí na tvářích úsměvy a rozeběhnou se ven z jídelny.
"Hej" Zařvu na ně. Ony se rychle otočí a čekají, co řeknu. "Zeptejte se i těch ostatních a pak mi přijďte říct, kolik mám domluvit koní." Žádná ani neodpoví a pokračují v běhu. Zakroutím očima a otočím se ještě do kuchyně. Jsou jako malé děti.
Tam narazím na Zaaka a požádám ho, aby připravil balíčky svačiny pro osm lidí. Ukradnu z misky dvě jablka a vyrazím směr stáje.
"Neboj se ho," ozve se z prvního boxu. "Ukaž," nakouknu do něj a tam stojí Henry držící Sephinrothiinu ruku. "Nech ho, aby si tě mohl očuchat." Mladík přiblížil jejich ruce k hřebci. Ten si odfrkl a sklonil hlavu. Dívka ho lehce pohladila po lysině. "Líbíš se mu." Již neměla jenom červené vlasy, ale i celý obličej.
ČTEŠ
Dungeon [VELKÉ PŘEDĚLÁVÁNÍ]
FantasyUtekla jsem od nich. Od svých lidí. Všichni do jednoho mrtví. Sice jsem jako jediná přežila, ale pořád cítím pocit viny. Neměla jsem utíkat. Měla jsem být silná a bojovat. Kdyby mě viděli moji rodiče. Co by si asi tak řekli? Jejich dcera je zbabělec...