Save BTS [CZ] ✔

6. Telefonování

Jen co odejde, dám se hned do práce. Sednu si ke stolu a začnu luštit korejštinu na fotkách ze včera.
Mám velké štěstí, když po půl hodině luštění těch klikyháků sedím před papírem na kterým je 6 jmen a 6 telefonních čísel zbylých členů.
Nejprve potřebuji nabýt odvahu, proto zkouším zavolat podle mě nejsnažšímu cíli.

„Dobrý den, mluvím s panem Hoseokem?" Zeptám se hned co mi to dotyčný vezme.
„Ano, co potřebujete?" Zeptá se muž s veselou náladou.
„Přez vaše číslo a identifikační údaje byla zarezervována exkurze po Praze, máte vše zaplaceno. Tak se chci zeptat, zda vše platí." Zalžu mu.
„Já ale nic neobjednal." Řekne zmateně Hobi.
„Možná to udělal někdo z vašich známých. Ale to je nepodstatné, máte vše objednané a je tedy škoda to nevyužít, nemyslíte?"
„To máte asi pravdu. Kde jste to říkala, že to je?" Zeptá se.
„Praha, jedno z nějkrásnějších měst v Evropě, exkurze začíná tuto neděli, bližší informace Vám ještě sdělím." Myslím, že bych mohla začít hrát poker kolik lží jsem za dnešek stihnu říct.
„Dobrá tedy. Budu se těšit." Řekne se smíchem do telefonu.
„Já také." Odvětím a položím hovor.

„Dobrý den, mluvím s panem Jungkookem?" Zeptám se, když mi to vezme další číslo.
„Ano," odvětí mi muž na druhé straně.
„Volám kvůli vaší domluvené exkurzi po Praze. Chtěla bych upřesnit informace." Promluvím na něj.
„Jaká exkurze?" Zeptá se udivěně najednou.
„Přeci ta, kterou jste objednal a zaplatil a začíná tuto neděli, kdy budeme poznávat krásy hlavního města České republiky." Řeknu mu jakoby to byla samozřejmost.
„Jo vlastně! Samozřejmě," řekne a pak dodá: „Už se na ni těším, pošlete mi ještě upřesňující informace?" On na to skočil! Říkám si najednou a nemůžu tomu uvěřit.
„Ano, budu se těšit." Se zadosti učiněním pokládám telefonát.

Za půl hodiny mám obvolaného Jimina a Taehyunga. Oba byli nadšení a po menším přesvědčování svolili.
Dále zkusím vytočit Jinovo číslo. Bohužel mi to hlásí obsazeno, a tak po dalších dvou pokusech to vzdávám a říkám si, že zavolám později.

Zbývá jen Suga a tak s chvějícími prsty vyťukávám číslo. Tohle bude těžké, říkám si v hlavě.
„Pan Yoongi u telefonu? Volám kvůli vaší exkurzi, kterou jste si zaplatil." Vyhrknu vše najednou ze sebe.
„Nevím o čem mluvíte." Odvětí hrubším tónem, než bych od něj čekala.
„Před týdnem jste si zaplatil pro sebe komentovanou exkurzi po Praze. Tak volám abych vše upřesnila." Snažím se ho přemluvit.
„Asi máte někde chybu, já nic takové neudělal, ani nevím kde je Praha." Řekne a k tomu se uchechtne.
„Každopádně vše je zařízeno, tak je to škoda nevyužít, ne? Praha velmi krásné město pro turisty z celého světa ve střední Evropě." Jeho přesvědčit bude horší než jsem si myslela.
„Bohužel já jsem momentálně v Koreji, takže to asi nepůjde." Odvětí po chvilce ticha.
„Tak ale byla by škoda to nevyužít, mohu vám slíbit, že pokud se vám tu nebude líbit, zaplatím vám obě letenky, co na to říkáte?" Navrhnu a až pozdě si uvědomuji co jsem řekla.
„Máte odvahu a to mě ani neznáte. Zajímavé, ale beru to." Promluví a mě spadne velký kámen ze srdce.
Naposledy vezmu číslo na Namjoona a napíšu mu smsku: „Ahoj, tady Jana, prosím, potřebuju tě, mohl by sis na mě udělat v neděli ráno čas? Je to otázka života a smrti."
Dvakrát přečtu co jsem napsala a odešlu ji. A ani né do minuti dostanu odpověď: „Beru, budu se těšit! ;)"
Usměju se nad telefonem a přemýšlím co dál. Nakonec každému napíšu zprávu s časem a lokací, kde se setkáme.
Když je vše připravené oblékám se a jdu na procházku. Kdyby náhodou opravdu někdo chtěl tu exkurzi... Ale upřímně pochybuju, že po tom co na ně chystám se mnou promluví byť jen slovo.