Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO

27. kapitola

„S tím by se dalo souhlasit, i když je zde stále mnoho nevyřešených otázek," ozval se Fury a zapíchl svůj pohled od Tonyho. „Jako první mě napadá jedna. Co s tím vším má co dělat Loki?"

Tony nasucho polkl a jeho obvyklá výřečnost jako kdyby zůstala někde kdesi na večírku v Miami těsně před tím, než ji byl – proti své vůli – nucen opustit. Najednou, když se na něj upíraly oči všech jeho kolegů, o svém plánu zapochyboval. Sice Lokimu věřil – nebo se o to opravdu velmi intenzivně snažil –, ale tváří v tvář lidem, kteří – možná s výjimkou Thora, ale ani tím si nebyl jistý – Lokimu nevěří, si nedokázal představit, že je dokáže přesvědčit. A zároveň ho přepadla nenadálá úzkost. S.H.I.E.L.D. by byl schopen mu v návratu zabránit, a to bylo to poslední, po čem toužil. Tím, že by se nevrátil, ať už za jakéhokoliv důvodu, by vše, co Lokimu sdělil, znělo jako prachsprostá lež. To nehodlal dopustit.

Bez výrazu oplatil Furymu pohled. „Chce totéž, s čím přišel Viking," pronesl tiše s kývnutím směrem k blonďatému bohu, „zničit Aether a Malekitha."

„Nechcete mi říct, Starku, že tomu věříte?" vydechl jednooký nadřízený a v jeho hlase byla poznat nevěřícnost snoubící se s pobavením.

„Ano," odpověděl bez zaváhání a nenechal se vykolejit sborovým zalapáním po dechu.

„Pověz mi, Tony, kdy jsi přišel o rozum?" zeptala se Natasha a ušklíbla se.

„Musel ho očarovat," prohlásil Steve.

„Nemohl přece použít žezlo, když mu bylo odebráno," namítl Barton. „Navíc, podívej se na něj, oči má normální, nemá tam tu zářivě modrou."

„Loki je velmi dobrý kouzelník," pronesl Thor zamyšleně. „Jistě by to zvládl i bez pomoci žezla, ačkoliv předpokládám, že to musí být méně snadné." Pátravě se na Tonyho zadíval, ten mu opětoval pohled s naprosto chladnou tváří. „Věřím, že kdyby to považoval za přínosné, provedl by to."

„To je směšné," zavrčel Tony s nezvyklou agresivitou. Nemohl si pomoci, už jen Thorova přítomnost jej iritovala, ačkoliv věděl, že by k tomu neměl mít žádný racionální důvod. Ovšem z emočního pohledu už to tak nepředstavitelné nebylo. Tony si velmi dobře pamatoval pocity, které měl po každé Lokiho nedobrovolně sdílené vzpomínce.

„Mně se to zdá, naopak, jako poměrně vážná věc, Starku. Ještě jste nám neřekl podrobnosti svého zajetí. Je podivuhodné, že jste v pořádku. Proč byste byl, když by vás neočaroval?" Furyho tvář byla zamračená a nedůvěřivá.

„Podrobnosti nejsou důležité," upjatě odpověděl a doufal, že si nikdo nevšimne jeho lehce zrůžovělých tváří. Opravdu neměl v plánu vysvětlovat, co stálo za jeho nakloněním k Lokiho plánu. „Vám stačí vědět, že mě nijak neočaroval. Zkrátka, předložil mi takové argumenty, které jsem po jejich zhodnocení přijal jako pravdivé. Navíc," pohodil hlavou a postupně je všechny přejel pohledem, „i jemu jde o krk. Pokud Malekith získá Aether, zničí to i jeho." Povytáhl obočí. „Hádám, že to je dost dobrý důvod i pro něj, aby se snažil hrozbu zlikvidovat."

„A napadlo tě, že je to jen zástěrka?" ozval se Bruce. „Loki je vyšinutý cvok. Co když chce zničit Malekitha – s tím bych asi i souhlasil, že je to jeden z jeho cílů -, aby získal Aether a sám se vyhlásil pánem světa?"

„Samozřejmě, že mě to napadlo," opáčil s hořkostí. A ne jednou. Nebyl tak hloupý, aby si neuvědomoval, že Loki je hrozbou sám o sobě. Avšak ačkoliv byl bohem klamu a chaosu, Tony věřil, že v jistých záležitostech mu opravdu nelhal. Navíc, jaký větší důkaz mohl chtít, než to, že ho pustil domů? „Loki ale Aether použít nemůže. Nedokáže zkrotit jeho síly. Proto ho chce zničit." To, že v případě neúspěchu by ho Loki ukryl, si nechal pro sebe. Věděl, že s tím by jeho kolegové rozhodně nesouhlasili. 

Fury se naklonil blíže k hromovládci. „Thore, je možné, že by Loki opravdu mluvil pravdu?" 

Blonďák svraštil obočí soustředěním. „Loki je lhář a podvodník. Opravdu netuším, zda by byl jeho cíl tak šlechetný, že by v něm nepomyslel na vlastní blaho." Zastrčil si za ucho pramen dlouhých vlasů a Tony se ušklíbl. „Ovšem, ta verze, se kterou Anthony přišel, nějak smysl nejspíš dává." „Pokrčil ramena s omluvným úsměvem. „Předpokládám, že mu neřekl všechno a určitě se mu nesvěřil s užitkem, který z jeho plánu pro něj vzejde." Jeho obličej ztvrdl a zapíchl svůj modrooký pohled do Tonyho očí. „Můj názor je, že využil svou dovednost v předložení série polopravd, které dávají tak dokonalý předpoklad k důvěře, že –"

„To snad nemyslíš vážně?" vyštěkl Tony a zaťal pod stolem ruce do pěstí, až se mu napjaly šlachy v zápěstí a bolestivě o sobě daly vědět. „Myslíš, že jsem idi –"

„To stačí," zavelel rázně Fury, než stihl Thor odpovědět. Zkoumavě se na Tonyho nachovou tvář podíval, ale nekomentoval to. Ostatní na ně dva hleděli s jasnými otázkami v očích, ale moudře byli zticha. Ve vzduchu se vznášelo jakési napětí mezi Tonym a Thorem, které nedokázali identifikovat. „Budeme tedy předpokládat, že Loki mluví alespoň částečně pravdu. Tak jako tak se musíme s Malekithem vypořádat, a pokud má Loki opravdu tak velkou armádu, jak Stark tvrdí, bude jistě ku prospěchu." Tvář se mu stáhla starostí. „Pokud bude Loki potom představovat hrozbu, no, zdá se, že nebudeme mít čas k odpočinku." Zvedl se ze židle. „Sejdeme se zítra ráno a promyslíme strategii. Očekávám, že každý přijde s nějakým rozumným návrhem. Dobrou noc." S tím vykročil z místnosti a nechal je tam samotné.

„Anthony," promluvil Thor naléhavým hlasem, „kde je Loki?"

„Proč to chceš vědět?" Jeho hlas nemohl být neutrálnější. Pěsti doteď nepovolil a nechápal, kde se v něm vzala ta obrovská touha černovlasého boha chránit před jeho starším bratrem, který ho připravil o vše, co mohl.

„Je to můj bratr," prohlásil, jako kdyby to mělo vše vysvětlovat. Tvář měl roztaženu v téměř milém úsměvu, ale něco v jeho očích Tonyho varovalo, že se za tím skrývá mnohem víc. Zřejmě nejen Loki uměl dobře lhát, pomyslel si a nahodil na obličej soucitný pohled, který ani zdaleka nebyl upřímný.

„Oh, no jo, jasně, já jsem zapomněl. Malý bráška, který potřebuje tvou ochranu, že?" řekl se špatně skrývaným sarkasmem a pro sebe se usmál, když viděl, jak se Thor napjal. Postavil se a nedbal otázek v pohledech ostatních členů týmu. „Škoda, že jsi na to nepomyslel, když to skutečně potřeboval, že?"

„O čem to mluvíš?" zahučel a vyskočil na nohy, až se židle překotila a s žuchnutím spadla na zem.

„Přeber si to, jak chceš. Tak jako tak nevím, kde má základnu. Nedostal jsem mapu s sebou." Pohlédl na hodinky a na ostatní se rošťácky zazubil. „Vím, že jsem vám neskutečně chyběl, ale musím jít, máme s Pepper na večer nějaké pracovní povinnosti." Mrkl, Steve se začervenal a Barton uchechtl. „Uvidíme se ráno." Vykročil a nevšímal si Thora, který se teprve probral a začal se dožadovat vysvětlení jeho narážek, zavíraje mu dveře před nosem.

Ahoj všem:-)
Dnes to trvalo déle, ale doufám, že jste se nebáli, že bych vás o dnešní část IF ochudila.
Zatím to vypadá, že jsou Avengers na vážkách, i když Fury se zdá Tonyho návrhu nakloněn. No, uvidíme, jestli se to zkomplikuje. Taky jsem upřímně zvědavá, jestli dojde k nějakému střetu Tonyho a Thora, Tony má k tomu celkem našlápnuto, že? :-)

Mějte se hezky a přeji krásný týden.

Womi

PS: omlouvám se za prodlevu u odepisování komentářů. Nebojte se, na všechny odpovím, ale nějak nestíhám reagovat hned. Děkuji vám za ně, neuvěřitelně mě ženou kupředu. ♥