Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO

50. kapitola

Všichni vyskočili na nohy, jen Tony zůstal sedět a pojídal pizzu. Věřil, že by Loki bratra nezabil – zvlášť jedním úderem –, navíc když tu bylo tolik lidí, kteří by ho pomstili. Na Lokiho najednou mířilo několik zbraní. Banner zhluboka dýchal, snaže se nedopustit přeměny v malém bytě. Bůh se ani nehnul, jen sledoval Thora, kolem nějž se rozprostřela zelená záře, ale neublížila mu, pouze mdle zablikala a pohasla.

„Tohle bylo varování," ucedil Loki mrazivě. „Příště už tě lechtat nebudu."

Thor vypadal mírně znepokojen tím, že na něj Loki zaútočil, ale nakonec mu svou magií neublížil. Spíše jako by čekal, že ho minimálně přemění v žábu. „Nemáš právo soudit mé činy," odfrkl a sklonil ruku s Mjölnirem. „Ty sám jsi udělal více špatností během jednoho týdne, než já za celý život." Otočil se na Natashu, která opírala hlaveň pistole o Lokiho spánek, a přejel pohledem Clinta, jenž mířil na jeho srdce šíp. „To není nutné."

„Tím bych si nebyl tak jistý," utrousil Clint pochybovačně, ale povolil tětivu a vrátil šíp do toulce. „Už několikrát předvedl, že je schopný všeho." Natasha vracela zbraň do pouzdra na opasku mnohem pomaleji.

Loki, aniž by dal najevo jakýkoliv strach nebo obavu z toho, že na něj agenti mířili, se znovu usadil, rovný jako svíce. Pěnil vzteky, ale neměl chuť už dále odpovídat, zvlášť před skupinou smrtelníků, jež evidentně stála na straně jeho bratra. Ostatní se opatrně posadili na svá místa, ale ve vzduchu zůstalo viset hmatatelné napětí.

Tony na Lokiho povzbudivě mrkl, dožvýkal poslední sousto a utřel si ústa do ubrousku, načež vzal sklenici se skotskou a zamyšleně s ní zakroužil. „Ne, že bych se do toho chtěl míchat, ale myslím, že tohle byla názorná ukázka citové zainteresovanosti, která by nám mohla uškodit," prohlásil ledabyle a napil se, aniž by z nich spustil pohled, kterým postupně všechny propálil. „Měli bychom si dát chvíli oraz. Evidentně si všichni potřebujeme oddechnout a promyslet si, co dál. Navrhuju, abychom se sešli ráno a všichni předložili své návrhy na to, co dělat dál."

„Od kdy se z tebe stal vůdce?" zeptala se Natasha kousavě, ale vzápětí dodala o něco smířlivějším tónem: „Ale tentokrát to není úplně od věci."

„Jen tentokrát?" odfrkl Tony dotčeně. Agentka se nadechovala k odpovědi, ale nedostala příležitost.

„Nerad to říkám," vložil se do hovoru Bruce a zastrčil si brýle do náprsní kapsy košile, „ale Tony má pravdu. Nikomu by neškodilo, kdyby se na zítřek vyspal."

„Taky musím souhlasit," přidal se Steve neochotně. „Všichni jsme unavení, podráždění a nedůvěřiví."

„Lokiho musí někdo hlídat," namítl Thor a založil si ruce na hrudi.

„Nacpeš se mi do postele a budeš hlídat můj spánek?" zeptal se Loki přeslazeně, čímž přesně říkal zabiju-tě-pokud-se-o-to-pokusíš.

„Když to bude nutné, tak ano," odpověděl s pokrčením ramen.

Loki něco zavrčel a nadechl se, aby odpověděl, ale Tony ho předběhl. „Lokiho ohlídám já. Nějaké námitky? Ne? Skvělé." Zvedl se na nohy a pohlédl na hodinky. „A za moment dorazí poslíčci s matracemi. Takže, kdo tu s námi zůstane?" chrlil ze sebe, aniž by dal ostatním prostor na odporování.

„Já tady zůstanu," ozvali se Natasha s Clintem současně. „Bude tu menší dusno." Agentka se otočila se na Bannera a usmála se. „Bruci?"

Oslovený potřásl hlavou. „Chtěl bych si o něčem promluvit s doktorem Selvigem. Pak bych přišel zpět."

„No výborně. A ty, Steve?" tázal se Tony. „Thor si určitě nenechá ujít společnou noc s doktorkou a doktor se stážisty už bydlí dole. Místo se tu ještě najde."

„Myslím, že se půjdu projít," odvětil zamyšleně. „Pak se připojím k vám."

Tony se zazubil a zamnul si ruce. „Skoro jako za starých časů."

Loki si povzdechl. „Doufám, že jsi té skotské objednal dost."

„Tři kartony. A není problém objednat další."

***

O několik hodin později, když už Tony ležel na provizorní matraci pro dva, kterou spolu s dalšími doručila donášková služba, uvažoval, že to šlo až příliš hladce. Vážně se zdálo podivné, že nikdo nenamítal proti tomu, aby šli odpočívat místo plánování. Usuzoval, že Thor musel být vidinou společné postele naprosto pohlcený a ostatní unavení, v případě Erika, Darcy a stážisty, jehož jméno zapomněl, vyděšení. Na druhou stranu si nehodlal stěžovat, momentálně neměl náladu se dohadovat o všem možném. Chtěl se akorát přitulit k Lokimu a mezi žebry pocítil bodnutí rozhořčené žárlivosti.

Vážně bylo nefér, že Thor s Jane spolu mohli okupovat jednu postel, Natasha s Brucem nejspíše taktéž, ale on s Lokim by měli předstírat, že mezi nimi nic není, zvlášť když se ani nemuseli dožít prohloubení vztahu? Jen tak tak zabránil zavrčení a uvažoval, že se na ostatní prostě vybodne a zkrátka vstane, dojde do vedlejší místnosti a boha si za ruku přivede k sobě, ale v té chvíli ucítil, jak se matrace prohnula.

Otevřel oči, na malý okamžik se setkal s planoucí zelení, která v šeru osvětleném pouličními lampami z venku působila jako černá, než byl připraven o dech. Loki se na jeho ústa vrhl s hladovou potřebou a Tony okamžitě spolupracoval - zamotal mu prsty jedné ruky do vlasů, druhou ho chytil za bok a stáhl ho na sebe.

„Použil jsem tišící kouzlo," oznámil Loki do polibku, nadzdvihl se a vytáhl zpod sebe slabou pokrývku, kterou odhodil na zem. Přejel mu jednou rukou od stehna na bok, zdvihl se na lokti a vyklenul obočí. „Čekal jsi mne, nebo spíš běžně nahý?"

Tony se uculil, zastrčil mu pramen vlasů za ucho a odpověděl: „Ve skutečnosti jsem se chtěl zvednout a dojít si pro tebe. A nahý spím, když mám náladu, což jsem v té tvé jeskyni neměl. A je mi vedro."

„To ti teprve bude," slíbil mu podmanivým hlasem a polechtal ho jazykem na šíji. „Do rána máme spoustu času na to, aby ti bylo pořádné horko."

„Pokud ty budeš v těch nesmyslných hadrech, tak mě uvaříš dřív, než uplyne dvacet vteřin," popíchl ho, snaže se rukou dostat někam – kamkoliv – pod ty nikdy nekončící vrstvy ásgardského oděvu. Marně. „A taky mě těma zlatýma cvočkama odřeš."

„Nebuď slečinka," odfrkl pobaveně, ale na krátký okamžik přivřel oči. O vteřinu později už se tiskl k Tonymu stejně neoblečen.

„To je mnohem lepší," zavrněl Tony, roztáhl nohy a zaklesl je za Lokiho zadkem, aby si ho na sebe nalepil ještě více. Rukama zatím zkoumal jednotlivé obratle páteře. „Ale co když někdo přijde?"

Loki se na něj uraženě podíval a potřásl hlavou. „Podceňuješ mne? V mém loži je klon, který spí jako zabitý, takže až agentka Romanovová půjde na svou obchůzku, bude spokojená, že jsem hodný hoch. Tato místnost je magicky zamčená a odhlučněná, takže i kdybych tě tu řezal na kusy, tak tě nikdo neuslyší a nikdo tě nezachrání."

Tonyho ten drsný tón, i věcnost, s jakou to Lokiho hovořil, donutily polknout, ale zároveň zjišťoval, že ho to vzrušuje. Zaryl mu nehty do zad a zachraptěl: „Chceš mě tu rozřezat?"

Bůh se k němu naklonil, jeho černé vlasy ho polechtaly na ramenou. Zasténal, když se Lokiho zuby dotkly ušního lalůčku. „Na to možná taky dojde."

Ahoj!

Omlouvám se všem, kdo doufali, že Loki Thora zabil. Ódinžel Loki aspoň trochu uvažuje, i když je nepříčetný, takže mu došlo, že by to byl pěkný průšvih. Ale kdo ví, co mu chroupne hlavou někdy jindy, že? 

A kluci mají konečně kousek soukromí. Ještě, že Loki umí čarovat. Tak teď jen doufat, že to tentokrát klapne.

Věnováno SkalkovaLucie.