Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO

48. kapitola

Tony se nejistě zazubil, jak se ticho stávalo nepříjemným. „Nechcete mi říct, že tady skejsneme do smrti, že ne? Ne, že by se mi tu nelíbilo, no vážně, je to tu úplně jak dělané na dovču, ale obávám se, že jsem si zapomněl vzít surf a plavky -"

„Sklapni," zarazil ho Clint a obrátil se na Lokiho. Ostatní na něj taktéž otočili vyčkávavý pohled.

„No," ozval se bůh s obličejem vyrovnaným do nicneříkající masky klidu, „jedno řešení bych měl."

„Sem s tím," pobídl ho Steve unaveně. „Všechno bude lepší, než tu zůstat trčet."

„Pokud se spojím se svými muži, mohou tu být do hodiny," navrhl opatrně. Chtěl ještě něco dodat, ale nebylo mu to umožněno.

„Loki!" Thor na něj namířil Mjölnir a ve tváři byl rudý od hněvu. „Tak toto jsi plánoval? Nalákat nás sem, schválně nechat Malekitha utéct s Aetherem, a pak nás předhodit své armádě?"

Loki nepohnul ani brvou, jen útrpně na moment zavřel oči. Tony naproti tomu otevřel ústa a nechápavě zazíral na Thora. „To je přehnané, nemyslíš?"

„Není to tak snad?" pokračoval Thor, aniž by bral Tonyho na vědomí. Ostatní Avengeři stále hleděli na Lokiho, čekajíce, co k tomu řekne. Pokud by byla potřeba vytáhnout zbraně, byli by připraveni během vteřiny.

„Ve skutečnosti právě přemýšlím, jestli se mám začít smát nad tvojí omezeností, nebo jestli tě raději nemám praštit do hlavy, aby se ti rozsvítilo," ucedil Loki skrze sevřené zuby. „Myslíš, že kdybych chtěl Aether pro sebe a vás se zbavit, že to dělám tak složité? Co by mi bránilo sem přijít s armádou rovnou? Proč bych měl čekat na toho elfa, když by mi stačilo lusknout prstem a vás všechny zabít hned?"

Ta tam byla ta chuť po smíření se s bratrem, kterou cítil před průchodem portálu. Momentálně jím prostupoval takový vztek, že se jen sotva držel, aby mu okolo zápěstí neblikaly zelené plamínky, kterými by Thora obalil od hlavy až po paty. Sice ho nechtěl zabít, ale možná, že by ho konečně začal poslouchat. Už ho nebavilo, že ho vinil za každý neúspěch a podsouval mu své předpojaté názory. Nebyl sice žádné neviňátko a věděl, že spoustu věcí, které udělal, mu asi propustku do síně válečníků nezajistí, přesto sám sebe nevnímal jako někoho, kdo by se provinil natolik, aby musel být předem odsuzován i za to, že slunce vyšlo o pět minut později. On vše dělal z nutnosti nebo s dobrým úmyslem. Copak mohl za to, že se to nakonec obrátilo proti němu? Kolikrát to ani nebyla jeho vina a byl to naopak Thor, který se provinil. Ale pokud si Loki pamatoval, Thor trest dostal jen jednou, nedávno, za jejich výpravu do Jötunheimu. Jinak tresty vždycky padly na Lokiho hlavu.

„To zní rozumně, vzhledem k tomu, jak nerozumné to celé je," přitakal Banner, který se držel poblíž Natashy a zamyšleně těkal po okolí. Lokiho to tak překvapilo, že se zapomněl koncentrovat a malý plamének se mu zazelenal na konci ukazováčku. Rychle ho skryl do dlaně.

„Co já vím, co ti ta stvůra slíbila?" útočil Thor, nedbaje Brucových slov a udělal dva kroky dopředu ve snaze se k bratrovi přiblížit. „Přísahám, že -"

„Zmlkni, Thore, a nech ho být," zavrčel náhle Tony, jedním dotykem na hodinkách zaktivoval oblek a předstoupil před Lokiho, prozatím bez helmy. Natáhl před sebe ruce, repulsory hrozivě zasvítily bílým světlem.

„Tohle vypadá zajímavě," utrousil Barton pobaveně směrem k Natashe a pohodlně se opřel o luk postavený na zem. „Neměli bychom se do toho vložit?"

„Já bych řekla, že se Stark o svou Princeznu postará sám," odpověděla dostatečně nahlas, aby ji všichni slyšeli. Jestli to mělo takový účinek, jakého chtěla dosáhnout, nebylo jisté, ale otočili se na ni všichni tři. Věnovala jim široký úsměv a pohodila rudými vlasy. „Hele, kluci, co kdybyste se přestali hádat, a radši bychom odsud vypadli?"