„Měl bych jít," zamumlal Loki.
„Nechoď," požádal tiše Tony, přitiskl se k jeho zádům blíž a levou rukou si ho přitáhl k sobě. „Líbí se mi s tebou usínat."
Usmál se z hřejivého tónu. „Pokud tu zůstanu, nemám jistotu, že se stihnu vzbudit včas a vrátit se."
„No a co? Tak zruš ta kouzla a on se o to někdo postará," navrhl opatrně.
Bůh se pomalu otočil, aby na smrtelníka viděl. „Chceš, aby to všichni věděli? To není dobrý nápad."
Tony povytáhl obočí a posunul se tak, že se jejich obličeje téměř dotýkaly. Konečky prstů hladil Lokiho odkrytý bok a levou nohu vsunul mezi jeho stehna. „Stejně už to vědí."
„Ne definitivně," odporoval. „Stále to jsou jen domněnky. Pokud nás ráno najdou spolu v posteli, už nebude cesta zpět."
„A to by byl takový problém? Stydíš se za mě?" zamručel nespokojeně.
„Idiote," zavrčel a plácl Tonyho po nahém zadku. „Copak to vážně nechápeš?"
„Hm, vysvětli mi to..." zapředl a skousl si ret. „A tohle můžeš dělat časteji..."
Loki tu poznámku ignoroval, ale dlaň nechal na místě, kde zanechal červený otisk, jenž začal jemně hladit. „Oni mi nevěří. Dobrá polovina z nich pochybuje i nad tvým úsudkem. Jestli zjistí, že jsme..." hledal správný výraz, „spolu... tak budou předpokládat, že jsem tě očaroval a zmanipuloval."
„Vždyť je to víceméně pravda," zapředl a prsty přejel na stehno.
Bůh obrátil oči v sloup. „Přestaň, Anthony. Mluvím vážně."
„Já taky," opáčil, ve tváři výraz naprosté nevinnosti. „Jsi ten nejvíc sexy manipulátor, kterého znám," zasmál se, strčil do něj, až ho povalil na záda, a rychle si mu sedl na klín. Sklonil se k němu, ruce položil vedle jeho hlavy a něžně ho políbil. „Seru na ně. Já se nechci schovávat."
„Já se s tebou nebudu vodit za ruku," odsekl, ale jeho slova postrádala útočnost, kterou do nich chtěl vložit. Cítil, jak se jeho těžce vybudované hradby hroutí a na okraji vědomí mu blikal plamínek touhy po tom, co právě odmítl.
„Nemusíme se vodit za ruce," ujistil ho tiše. „Nejsem puberťák, abych to vyžadoval. Ale za dva dny už ani nemusíme oba žít. Vážně ty dva dny, které můžou být naše poslední, chceš strávit v předstírání?" naléhal tiše. Byl ochoten Lokiho rozhodnutí akceptovat, ale doufal, že ho přehodnotí.
Loki polkl. Takto, když to Tony řekl napřímo, musel souhlasit s tím, že by to byla zbytečná ztráta drahocenného času. Plamínek se rozhořel v silný plamen. Koneckonců, měl svou armádu, Avengery vůbec nepotřeboval. Teď, když už Aether opustil tělo smrtelnice, neměl jediný důvod s nimi zůstávat, takže pokud by šlo všechno špatně, stačilo vzít Tonyho a prostě zmizet. Na malý okamžik zavřel oči, nechal svůj klon ležící ve vedlejší místnosti zmizet a zrušil kouzla, jež zabezpečovala pokoj, v němž byli.
„Ne," šeptl a srdce se mu zatřepotalo pod Tonyho úsměvem.
***
„Tony, Tony," volal Steve a rozrazil dveře dokořán, „vstávej, Loki je –" Zbytek slov mu zamrzl na rtech, když na něj zmiňovaný bůh protočil oči, aniž by hlavu zdvihl z Tonyho hrudníku.
„Myslel jsem, že jen Thor neumí klepat," utrousil konverzačním tónem, nenuceně se protáhl a blýskl zuby v úsměvu.
Tony se zatím snažil nevyprsknout smíchy nad Rogersovým výrazem. „Vypadá to, že už budeme muset vstávat. Zařídil někdo snídani?"
ČTEŠ
Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO
FanficNastává konvergence, jež má sílu smazat hranice mezi devíti světy Yggdrasilu. Malekith a jeho temní elfové vstali z popela, Loki buduje armádu. Oběma jde o stejnou věc. O Aether. Tony Stark se stane obětí neplánovaného únosu a pod pohrůžkou smrti j...