Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO

45. kapitola

Tonyho zachvacovala panika. „Bannere, udělej něco," hlesl, zíraje na scénu před sebou. Nedokázal tomu uvěřit, nechtěl tomu uvěřit. Přece se v Lokim nemohl tak moc mýlit! „Potřebujeme Hulka."

„Nejde to," zahučel Bruce nahněvaně. „To kouzlo mi to neumožní," rozčiloval se a svaly se mu napínaly, jak se snažil uvolnit ničitele ve svém nitru, ale Lokiho zaklínadlo ho uzavřelo v nepropustné bublině, která nenechala rozsah k proměně. Jeho pokožka střídavě získávala barvu do zelena a opět bledla, jak se Hulk snažil vynořit ven, z hrdla mu unikalo hlasité vrčení, ale to bylo všechno.

Malekith natáhl ruce před sebe a Jane se vznesla do výše. S roztaženýma rukama vypadala, jako by se toužila přivítat a obejmout s někým, koho dlouho neviděla, ale ta strnulá póza a křečovitě natažené prsty vypovídaly o tom, že je to jen iluze. S otevřenými ústy křičela, ačkoliv z ní nevyšla ani hláska. Neviditelná síla ji držela ve vzduchu jako loutku a v přihlížejících nechávala hluboký šok. A pak z ní začala proudit rudá záře. Vycházela z každého póru pokožky, nadouvala jí šaty, vlasy rozhodila do všech stran. Záře ztmavla, vlnila se okolo ní ve spirálách, získavajíc odlesky mezi stupni červené. Zvedl se vítr, utvořil kolem Jane magický vír, jenž zvedal prach okolo. Smíchal ho se zářivým světlem, přeléval se v provazcích energie, místy to vypadalo, jako by s ním splýval a nabíral konkrétní podobu, než se zase rozprskl na drobné částice, jež se začaly shlukovat do jednoho bodu.

Tony v nitru běsnil, a ačkoliv nemohl vidět své přátele jinak než periferním viděním, neušlo mu, že se stejně jako on marně snaží prolomit bariéru a jít Jane a Thorovi na pomoc. V jednu chvíli už měl tendenci uvolnit energii z repulsoru na dlani, ale na poslední chvíli se zarazil - jistě by nebylo vhodné, aby se střela odrazila z neviditelné bariéry a sežehla ho na prach. Místo toho jen cedil tiché nadávky a s hrůzou přihlížel.

Hawkeye se tak zkrátka nedržel, s nataženým lukem a nasazeným šípem nadával dostatečně nahlas, aby ho Loki slyšel, ale pokud ho vnímal, nedával to najevo. Po spánku mu stékal pramínek potu z vynaložené námahy, kterou nemohl uvolnit a celý se třásl.

Natasha s pistolemi v rukách vypadala stejně klidně jako obvykle, jako by se nic nedělo, ale lidem, kteří ji znali, nemohlo ujít chvění se ze vzteku a rychlé zdvihání hrudníku. Nevysilovala se snahou uniknout, jen navenek chladně čekala a kalkulovala, jak zareagovat, pokud kouzlo povolí.

Steve naproti tomu nenechal nikoho na pochybách, jakou sílu vynakládá při držení rovnováhy, ačkoliv v této chvíli to bylo zbytečné, avšak s jednou nohou ve vzduchu a se štítem před sebou nemohl jinak, než být neustále ve střehu, aby neupadl, až mu bude opět umožněn pohyb.

Thor sténal v klubíčku pod Jane, z níž neustále proudila masa energie, drže si pahýl ruky. Mjölnir zůstal na zemi tam, kde přišel o ruku v zápěstí. A nad tím vším stál Loki s hlavou hrdě vztyčenou, nevšímaje si kleteb a nadávek ozývajících se mu za zády. Soustředil se, vnímal podstatu Aetheru. Čekal. A když se z proudícího víru stal chuchvalec, jenž se snažil spojit všechny částice dohromady, ani nepotřeboval Thorovo zakřičené pobídnutí.

Okolo zápěstí se mu utvořily zelené plamínky. Vzduch kolem něj zapraskal drobnými výboji a na okamžik jako by se zastavil. Hned poté natáhl ruce k Thorovi, aby mohl dokončit kouzlo. Ruka se v obláčku smaragdového dýmu vrátila na své místo, velká dlaň sevřela topůrko Mjölniru.

Tony nevěřícně zasykl. Thor vyskočil do vzduchu. Napřáhl paži, s výkřikem povolal blesky na pomoc. Ozvala se ohlušující rána hromu a z oblohy sjel elektrický výboj, jenž spolu s kladivem dopadl na seskupující se rudou substanci. Náraz vyvolal tlakovou vlnu, jež odhodila nejbližší postavy na zem a shodila Jane do prachu a štěrku.

Nastalo ticho. Všichni oněměle hodnotili, co se stalo. Avengeři v úžasu zapomněli pokračovat v marné snaze dostat se přes bariéru, takže si ani nevšimli, že bůh zrušil kouzlo. Aether se rozprskl na miliardu červených jiskérek a spadl na zem. Celé to trvalo sotva pár úderů srdce, než se jiskry začaly zvedat ze země, kroužíce kolem nich, přebírajíce podobu zubatého skla.

Avengeři vyrazili. Steve zakopl, jak ztratil rovnováhu, ale elegantním poskokem ji nabral zpět. Natasha natáhla kohoutky pistolí. Bruce konečně dokončil proměnu a ukázal se jako zelená hora svalů a vzteku. Clint obezřetně kráčel se šípem připraveným. Tony rozžhavil trysky a vznesl se do vzduchu.

Loki, jehož tlaková vlna smetla v několika kotrmelcích taktéž, vyplivl z úst bláto a neohrabaně se postavil na rosolovité nohy. Ten náraz nečekal, ani ostrý kámen, do kterého narazil temenem. Prsty pravé ruky nahmatal bouli a ucítil krev. To nebylo dobré. Popošel dva kroky a sklonil se, aby omámené Jane pomohl vstát a s děsem v zelených očích pozoroval Aether. Srdce mu divoce tlouklo. Tohle bylo špatně. Moc špatně. Mělo to vyjít, Kladivo mělo Aether zničit! Mysl mu divoce uháněla, jak se snažil přijít na něco, co by situaci zvrátilo v jejich prospěch, ale nenapadalo ho vůbec nic.

Naléhavým gestem opět zastavil pozemšťany a bratra na místě, ale tentokrát k tomu nepotřeboval kouzlo. Zřejmě by se zastavili sami. On sám na chvíli podlehl hrůzné fascinaci, než se rychle vzpamatoval, ale nedokázal si pomoci. To, co se odehrávalo před ním, bylo impozantní provedení pokročilé magie, a ačkoliv se jednalo o velký problém, přesto mu málem uniklo obdivné hvízdnutí. Dokázal to ocenit a v hlavě mu problesklo i postesknutí, neboť on tohoto schopen nebyl.

Malekith, k němuž úlomky mířily, rozpřáhl ruce, mumlaje cosi v jazyce, jemuž nerozuměli. Aether odpověděl. Opět změnil svou formu, proměnil se v krvavé potoky, jež mu vnikly do očí, úst, uší i nosu drtivou silou. Útočily na něj, těšíce se na nového hostitele, okolí praskalo nevybitým temperamentem. Prudce se oteplilo. Elf se třásl. Přestal mumlat a vydal výkřik, z jehož bolesti tuhla krev v žilách. Poslední částečka Aetheru si našla cestu do jeho těla. Malekith se svalil do prachu jako loutka, jíž někdo přestřihl vodící lanka.

Znovu se udělalo ticho. A pak nastala vřava. 

Ahoj! 

Tak to vypadá, že Loki nakonec nezradil. To si Tony určitě oddechne. Pokud tedy k tomu dostane příležitost a bude na to čas...

Doufám, že se vám kapitola líbila. Upřímně jsem z ní tak trochu nejistá, protože akci zrovna nepíšu, tak se mi chvíli líbí, chvíli bych škrtala jako divá. Navíc je tam těch postav moc. Kdyby byly dvě, tak je to na pohodu. :-D

Věnováno GuardiaN_of_SecretS.

Mějte se fajn. 

Womi