Nepochopený (Ironfrost Czech) - DOKONČENO

43. kapitola

Loki nasadil výraz nejhlubšího klidu, jakmile se setkal s blesky sršícími z modrých očí boha hromu. Nehodlal mu dát najevo nervozitu, jež mu obepínala srdce jako svěrací kazajka. Místo toho jen s nezájmem přelétl pohledem celou skupinku, která ho obklopovala. „Thore," oslovil svého nevlastního bratra a ostatním kývl na pozdrav. Za víc mu nestáli.

„Bratře," oplatil a obrátil oči k Tonymu. „Anthony." Povytáhl koutek v pokřiveném úsměvu. „Jsem rád, že bratr alespoň jednou dodržel slovo a jsi v pořádku."

Tony se zašklebil a odhrnul si vlasy z čela. „Nazdárek," prohodil hlasitěji, než měl v úmyslu. Ta atmosféra se mu vůbec nelíbila. Z Thora sršel hněv, Loki předstíral nezájem. To samo o sobě mohlo znamenat velké potíže, ale nyní mezi nimi ještě visela ztráta matky, z jejíž smrti obviňovali jeden druhého. To znamenalo hodně velké potíže. „Jak se máte?" zeptal se ve snaze uvolnit napětí.

„Jde to," opáčil suše Clint, opíraje se o svůj luk. „Ale smrdí to tu."

„Zacpi si nos," poradila mu Natasha sladce a vykročila houpavou chůzí k Tonymu. „Nikdy bych nečekala, že to řeknu, ale ráda tě vidím," pronesla a zastavila se před Lokim. „Totéž nemohu říct o tobě. Máme spolu nějaké nevyřízené účty."

„Až tady skončíme, můžeme spolu zajít někam, kde si je vyřídíme," slíbil jí bůh se širokým úsměvem a zlehka se naklonil. „Jen my dva. Beze zbraní," navrhl sametovým hlasem.

„Lákavá nabídka," uznala s pokýváním hlavy a přimhouřila oči. Napřáhla pravici. „Přijímám."

Loki už natahoval ruku, aby potvrdil dohodu, když se ozval Thor: „Na tohle nemáme čas. Loki, musíme si promluvit." V jeho tónu zazněla hrozba, jíž vycítili všichni okolo. Ani se nemuseli dívat, jak silně hromovládce svírá topůrko Mjölniru.

Druhý bůh se zatvářil ublíženě. „Kazíš mi rande," vyčetl mu a založil si ruce na prsou, takže vypadal jako naštvané dítě, ale Tony věděl, že to nemyslí vážně. S nepříjemným pocitem sledoval, jak Thor starostlivě předal Jane do péče doktora Bannera a ukázal na malý skalní výčnělek, kam ho Loki následoval.

„Co má v plánu?" ptal se ostatních, aniž by z obou bratrů spustil pohled, připraven kdykoliv zasáhnout a Lokiho chránit. Co na tom, že by si na sebe poštval zbytek Avengers. V tomto případě, i kdyby k němu nic necítil, byl zkrátka důležitější než všichni ostatní.

„Nemáme tušení," odpověděl Steve, když ostatní mlčeli. „Od smrti královny moc nemluví. Zřejmě truchlí po svém."

„Myslím, že chce zničit Aether, a pak Lokiho vrátit do vězení, odkud prý utekl," prohlásila zamyšleně Natasha. „Něco takového naznačil, i když asi ani sám netuší, že mi to řekl."

„Ale to přece nemůže!" vykřikl Tony až příliš hlasitě. Okamžitě měl na sobě plnou pozornost všech.

„Proč by nemohl?" tázal se Bruce. „Víš přece, co udělal na Zemi. Ódin ho za to potrestal, ale on se z toho stejně vykroutil a utekl. Nemyslíš, že by si měl svůj trest dokončit?" Zamračil se a podepřel Jane pevněji. „Copak někdy někdo nechá vraha být, pokud uteče z vězení?"

„Když to postavíš tahle... Ale to je něco jiného. Loki chce pomoct a zlikvidovat hrozbu celému světu. Několika světům," zdůraznil a zabrousil k němu pohledem. Zarazil se, když viděl, jak bohové divoce gestikulují, ale k nim nedoléhalo ani slovo. Tony usoudil, že musel Loki vztyčit nějakou magickou bariéru, aby je nemohli poslouchat. Otočil se zpět na Bruce, ale v sobě měl malou dušičku. Děsilo ho, kvůli čemu se mohou hádat. „Vždyť i kdyby se mu to nepodařilo, tak snaha se cení, ne?" řekl téměř prosebně.

„Tony," vložil se do hovoru Clint, který do té doby jen znuděně pozoroval okolí, „řekni mi, co udělal, že si získal tvoji důvěru? Kdybych tě neměl před sebou, a neviděl, že nemáš modré oči, myslel bych, že má zpět své žezlo."

„Neočaroval mě, jestli máš tohle na mysli," ohradil se upjatě, ale rozhodně neměl v úmyslu mu sdělovat své pravé důvody. „Každý by měl dostat druhou šanci, ne? Podívej se na mě. Víš, kolik nevinných zemřelo, dokud jsem vyráběl zbraně?"

„On už ale svou druhou šanci dostal," uzemnila ho Jane slabým hlasem. „Thor mi říkal, že málem zlikvidoval celou planetu Jötunheim. Jen pro nějaký pofidérní pocit Ódinovy úcty."

„Kterou samozřejmě nedostal," zamumlal Tony. Toto zjištění ho překvapilo a vykolejilo, ale přesto jeho důvěra otřesena nebyla. Sice to byl hrozný čin, ale dokázal pochopit, proč to Loki udělal. Bylo to přesně tak, jak mu jednou řekl – tak moc se chtěl dostat ze stínu svého bratra, až nepoznal, kde končí hranice. „Ale nezničil ji?" ujišťoval se.

„Ne, ale místo toho se rozhodl ovládnout Zemi, kde zmařil další životy," přisadila si Natasha a povytáhla jedno obočí. „Nebýt jeho matky, Ódin by ho popravil. Obávám se, že už žádnou ochranu nemá, a i kdyby zachránil celý vesmír, stejně milost nedostane a do cely se vrátí."

Tony šokovaně udělal krok zpět a pohled mu mimovolně zalétl k bohu. Sledoval, jak stojí rovný jako pravítko, dlouhé vlasy jej šlehají do tváře, zatíná pěsti a mlčí, a pocítil potřebu ho jít obejmout a odtáhnout pryč. Usmál se na něj, když se jejich oči na okamžik potkaly. A ačkoliv Loki nevykázal žádnou reakci, Tony věřil, že tu podporu, kterou se mu tak snažil dát najevo, zaregistroval.

„To prostě nemůže být pravda," hlesl a vrtěl hlavou. Možná Thor Lokimu právě říkal to samé, o čem se tu bavil se zbytkem Avengers on sám. Možná se jen Natasha spletla a Lokiho vězení nečeká. Třeba se jen dohadovali kvůli matčině smrti. Dal by cokoliv, aby mohl být u toho.

„Překvapuje mě, že ti na tom tak záleží," prohlásil Bruce zamyšleně a promnul si bradu. „Myslím, že by se mohlo jednat o jakousi formu Stockholmského syndromu."

Tony otevřel překvapeně ústa. „Ty jsi zešílel."

„Celkem tomu odpovídá, že?" souhlasil Steve a soustředěním zkřivil čelo.

„Zbláznili jste se?" zavrčel Tony a mimovolně se postavil do bojové pozice.

„Tak nám řekni, proč mu tak věříš a proč ho bráníš," dorážela Natasha klidně. „Tohle prostě není normální a už vůbec ne u tebe."

„Nemusím vám nic vysvětlovat," odsekl Tony mrazivě. „Mám své důvody. Prostě mi vysvětlil celou situaci a já mu věřím. Tečka. Nazdar. Žádný Stockholm."

„A nenapadlo tě, že ti mohl lhát?" lámal ho Steve naléhavě.

„Napadlo! Jistěže napadlo!" vykřikl a začal pochodovat sem a tam, až železný oblek zavrzal. „Vždyť jsem s ním byl několik týdnů –"

„Jasná ukázka Stock –"

„Zavři hubu, Bannere –"

„Zmlkněte, všichni," usadil je Clint a sáhl do toulce na zádech pro šíp. Ukázal směrem za jejich záda, kde se na tmavé obloze rýsovala dlouhá štíhlá vesmírná loď. „Máme společnost."   

Ahoj!

Doufám, že kdo můžete, užíváte prázdniny. Taky bych je brala, i když já mám ještě díky mateřské volno furt, ale ono se to jako volno úplně považovat nedá. 

Co říkáte na zprávy od Natashy? Myslíte, že Lokiho opravdu čeká vězení, pokud to všechno přežijou? Jsem zvědavá, co na to říkáte. 

Mějte se krásně. :-)

Věnováno Dejzina.

Womi