1

1.9K 82 3
                                    

Byl zrovna pátek, když jsem se vracela ze školy domů. Foukal chladný vítr, listí se zbarvilo ze zelené na odstíny žluté a červené a lidé nosili teplejší oblečení. Typický první podzimní den.

Tehdy jsem však ještě nevěděla, že mezi touto krásou přírody se schovává zlo. Kolem mě procházeli lidé, spěchající na vlak nebo autobus. Nikdo si mě nevšímal. Ale tušila jsem, že to není pravda.

Byl za mnou vždycky, ale já si ho nikdy nevšimla. Až po pár týdnech se mi začínal objevovat. Vídala jsem ho už víckrát za týden. Vždycky na mě čekal u rohu školy. Díval se na mě s tím jeho úšklebkem. Pozoroval mě, když jsem chodila do školy a ze školy domů.

Ale, když jsem to někomu řekla, nevěřili mi. Říkali, že jsem blázen. Ale až potom jim to došlo, to už však bylo pozdě.

Psychicky na dně ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat