Pomaličku se ke mě přibližoval. Na obličeji mu hrál široký úsměv. Metr. Metr ode mne. Zastavil se.
,,Tak a budeme pokračovat to, co jsme nedokončili..." zasmál se a ze země vzal nůž.
,,Pohrajeme si, co říkáš." zavrtěla jsem hlavou.
,,Ale ano. Nevyhneš se tomu." rozesmál se a lehl si ke mě do postele. Stále se usmíval.
Začal si hrát s nožem. Prohlížel si ho. Přehazoval si ho z jedné ruky do druhé. Hladil mě jeho plochou stranou. Nepříjemně studil.
Nůž obrátil. Obrátil ho ostrou stranou směrem k mému břichu. Tam, kde byla jizva okolo pupíku.
Nejdřív tlačil lehce. Pouze mě špičkou nože hladil. Pak přitlačil. Na břiše mi udělal řeznou ránu. Štípalo to. Bolelo. Nic jsem s tím však nemohla dělat.
Po pár řezů nožem, kterým mi udělal štípající rány, odešel. Byla jsem vyčerpaná.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
HorrorJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
