Zakřičela jsem. Chtěla jsem se posadit. Kožené řetězy mi v tom však zabránily a já spadla opět do postele.
Jenom sen. Jenom špatný sen. Jenom noční můra. Klid, klid, dýchej.
Uklidňovala jsem se. Pomalu, ale jistě. Kroky. Jeho kroky. Přibližoval se. Už byl skoro tady. Zastavily se. Cvakl zámek. Dveře se pomalu otevíraly. Objevila se v nich jeho hlava. S úsměvem.
Vlezl dovnitř a zamkl za sebou. Jeho úsměv se rozšířil. V ruce se mu zaleskl nůž. Rychle překonal zbylých pár metrů k posteli.
Nožem mi tentokrát začal přejíždět po tváři. Na pár místech se mi objevily kapičky rudé krve.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
TerrorJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
