S trhnutím jsem se probudila. Neudržela jsem se. Nemohla jsem.
Pane bože! Ten chlap, ten násilník! Strašně jsem se lekla, když jsem otevřela oči a přímo přede mnou se na mě díval obličej. Jeho obličej. Obličej toho psychopata.
Snažila jsem ho ze sebe nějak setřást, ale byl moc těžký. Strašně se mi dýchalo z jeho váhy.
,,Copak, snad se princeznička nedusí. Raději z tebe slezu, chci si s tebou ještě pohrát. Co na to říkáš?" usmál se škodolibě a vyndal...ne vyrval mi látku z pusy.
,,Chr..." řekla jsem jen a musela jsem několikrát za sebou polknout, protože jsem z nedostatku vody měla sucho v puse. Nejspíš to vytušil a zmizel ve dveřích. Zanedlouho se v nich ale opět objevil a to i se skleničkou vody.
,,Chceš se napít?" přikývla jsem. Usmál se svým širokým úsměvem a vodu ze skleničky mi vylil na obličej. Poté odešel.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
TerrorJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
