Mezitím, co mi kazykem přejížděl po břiše, svou pravou rukou něco vzal ze země. Cvaklo to.
Pouze se usmál a zvedl to. Byl to nůž. A otevřený. Svou plochou stranou mi přejížděl po noze. Ještě teď si pamatuji ten nepříjemný pocit, který se ve mě pomalu rozléval.
,,Teď si pohrajeme, kočičko."
,,Nejsem žádná kočička." ani dnes nevím, kde se ta odvaha ve mě vzala. Zamračil se a zčervenal.
,,BUDEŠ TO, CO Z TEBE JÁ UDĚLÁM!" vykřikl a uhodil mě. A znova.
,,Zklidni se, couro! Nebo z tebe udělám sekanou a tu si dám k večeři!" aby zdůraznil svá slova, přitiskl mi na tvář nůž. Tam, kde byla špička, jsem cítila, jak mi opět něco teklo po tváři. Tlačil až moc.
,,N- ne." zašeptala jsem vystrašeně, při pohledu na kapku krve.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
TerrorJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
