Nechtěl přestat. Díval se mi do očí. Ty jeho oči. V jeho očích se leskl chtíč. Chtíč po mě. Dělalo se mi z toho zle. Uběhlo okolo 10 minut, co mě hladil. Nejspíš se musel smilovat.
Přestal. Jen se ušklíbl a zvedl se z postele, na které jsem byla přivázaná koženými řetězy. Se zavrzáním otevřel železné dveře a s hrdelním smíchem zmizel. Dveře se za ním se zvukem zámku zavřely. Nebyla cesta úniku.
Byla jsem v hrozné situaci. Jelikož jsem na sobě měla pouze kraťasy a černý croptop, byla mi zima. Byla mi zima, měla jsem hlad a ještě k tomu jsem se klepala strachem. Byla jsem z toho všeho unavená. Chtěla jsem spát. Ale nesměla jsem. Spánek byl však silnější než strach a já se ponořila do spánku plného nočních můr.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
HororJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
