Zase. Zase mě využil. Zase tu úplně bezbranná ležím. Zase jsem se najedla...
Ten nápor. Nevím, jak dlouho. Jak dlouho to vydržím. Jak dlouho mu to bude procházet.
* * *
Opět se ke mě přibližoval. Opět měl v ruce nůž. Opět překonal těch pár metrů k posteli. Opět mě týral a řezal do různých částí těla.
Někdy si přeju, abych mu mohla ten nůž vyrvat z ruky a podříznout se. Skončit to jednou provždy.
Chtěla jsem se zabít. Chtěla jsem se zprostit z toho strachu, z té úzkosti. Chtěla jsem z toho světa pryč. Jinam.
Byla jsem na samém dně. Můj mozek se zdál jako vygumovaný a moje tělo se zmítalo v bolesti.
Zaschlá krev na mém obličeji se odlupovala a nechávala za sebou pouze na červenalé skvrny a odhalovala fialové podlitiny.
ČTEŠ
Psychicky na dně ✔
HorrorJaké to je, když se každý den vracíte ze školy s pocitem, že vás někdo sleduje? Jaký je to pocit, když vás jednoho dne někdo praští do hlavy a vy se probudíte ve strašidelném sklepě? Já to vím. Já to zažila. Začátek: 11. 10. 2018 Konec: 11...
