„Je mi jasné že budeš nejspíš často u Richieho ,ale musíš tu mít svoje soukromí takže ti přenecháme pokoj pro hosty." Řekla Maggie a přívětivě se usmála.„Hrozně moc děkuju. Já nevím co bych bez vás dělal. Šoupli by mě prostě do nějakého ústavu." „Eddie. Neděkuj mi pořád. Zabydli se tady a já zatím půjdu připravit večeři."
Když se zavřely dveře Eddie se začal rozhlížet po pokoji. Byla to velmi obyčejně zařízená místnost. Psací stůl,židle,malá šatní skříňka a jedno moderní letiště. Eddiemu došlo že teď nemá žádné věci a že teď má jen to co má na sobě takže si ani nemá co vybalovat.
Nepřítomně se posadil na postel,schoulil se do klubíčka a hleděl z okna. V hlavě teď měl pořádný zmatek. Vyčítal si teď úplně všechno co se týkalo Soni. Nikdy s ní dobrý vztah neměl a vypadalo to jako by ji nenáviděl. Ano je pravda že ji přece jen z jedné strany nenáviděl ,ale také ji miloval.
Pořád si uvědomoval že je to jeho matka. Postarala se o něj i když na to zbyla sama po otcově smrti. A to byl jeden z důvodů proč jí vlastně tolik nenávidět nedokázal.
Z přemýšlení ho vytrhl Richie. Eddie sebou vyděšeně cukl a pohlédl na Richieho. „Promiň. Nechtěl jsem tě vyděsit." „Nevyděsil jsi mě." Richie si hluboce oddychl a posadil se naproti Eddiemu.
„Pokud budeš chtít kdykoliv můžeš přijít ke mne do pokoje." Řekl Richie a malinko se usmál. Eddie se posnažil úsměv opětovat ,ale moc mu to nešlo. „Díky Richie."
Richie se zadíval Eddiemu do očí a pevně mu stiskl ruku. Přisedl si ještě blíže a opět si stáhl Eddieho do objetí. Eddie se cítil v Richieho objetí úžasně. To objetí mu dávalo pocit bezpečí.
Když se k Richiemu přitiskl ještě blíže nadechl se a ucítil typickou Richieho vůni. Jeho deodorant smíchaný s pachem z cigaret. Lehce se pousmál a zavřel oči. Snažil se teď přemýšlet jedině nad Richiem. A dařilo se mu to.
Ani jedinou chvilku napomyslel na to co všechno se právě dělo. Nedokázal teď myslet na nic jiného než na ty rozcuchané havraní vlasy,oříšková kukadla a ten nejsladší úsměv který kdy viděl.
Zatím co ležel v Richieho klíně pociťoval jak mu nejprve vlepil nepatrný polibek na čelo a potom ho začal vískat ve vlasech. Eddie měl jednu ruku podloženou pod hlavou a tu ruku položenou na Richieho stehni.
Dalo se předpokládat že první usne Eddie ,ale přeci jen to bylo naopak. První usnul Richie. Eddie to poznal tak že vískání v jeho vlasech ustalo i když ruka zůstala na tom samém místě.
„Večeře!" Ozvalo se z kuchyně. Eddie sebou cukl protože usínal a vyděsilo ho to. Tím jak sebou cukl vzbudil Richieho. Richie se zmateně rozhlédl a potom se na Eddieho usmál. „Měli by jsme jít na večeři Richi." „Jo měli."
První večeře v Eddieho novém domě proběhla dobře. Eddie se stále snažil nemyslet na matku. Myslel stále na to že je zároveň tolik šťastný protože má Richieho. Uvědomoval si totiž že bez Richieho a jeho matky by musel pryč.
ČTEŠ
Love,Richie (Reddie Cz)
Teen FictionRichard Tozier se na první pohled zdá být obyčejný chlapec...,ale zdaní občas klame...