Love,Richie (Reddie Cz)

#43

Richie vykulil oči. Nevěděl co říct. Mary nevypadala tolik naštvaně spíše jako překvapeně.„Nelži a můžeme se rozumně domluvit." řekla Maggie tiše. Richie si oddychl a podíval se Maggie do očí.„Byl jsem u Stanlehyho na oslavě.." Maggie zakroužila pohledem na Eddieho a pak zpět na Richieho. „Byl jsi bez Eddieho?" Richie přitakal na souhlas. „To máš taky jediné štěstí." Řekla klidně,vstala od stolu a odešla pryč.

„Myslíš že to takhle skončí?"optal se tiše Richie. Eddie se jen uchechtl a pokrčil rameny.„Půjdu si lehnout. Bude trvat než ten aspirin zabere."zaskučel Richie a bolestivě se chytil za hlavu. „Já asi půjdu do města ať tě neruším."odvětil Eddie. Richie se otočil a věnoval Eddiemu nepatrný úsměv.

Všude byli Vánoce. Na každém rohu města prodávali jmelí,z kaváren se linuly vůně cukroví a všechny popadla nákupní hořečka. Eddie procházel do nákupního centra Freese's s velikým davem lidí. Napadlo ho že si nakoupí dárky.

I když u Tozierových nebydlel dlouho musel něco pro Maggie koupit. Po chvíli váhání jí zakoupil jeden náramek který mu padl do oka hned jak ho spatřil. Byl pro Maggie jako ztořený!

Eddie si musel dávat pozor protože prozatím neměl tolik peněz. Vlastně jen to co si předtím bral do New Yorku. Peněz měl málo ,ale  chtěl Richiemu dát něco vyjímečného. Bohužel na to peníze prostě neměl. Nakonec se rozhodl Richiemu zakoupit další mikinu Trasher do jeho sbírky. Byla to nejlepší věc co mohl Eddie koupit.

Když se Eddie vrátil tašky s dárky tiše uložil do skříňky ve svém pokoji. Zavřel dveře a posadil se na postel. Jen tak zíral do zdi a přemýšlel. Popadly ho všechny ty depresivní myšlenky jako vždycky jenže tentokrát to bylo tisickrát horší.

Umřela mi matka. Ale jsem šťastný.
Jak je to možné?
Chybí mi a to moc ,ale dokážu být šťastný i bez ní. Není to divné?
Ja myslím že je. Odpověděl náhle jakýsi hlas v Eddieho hlavě. Eddie se lehce vyděsil protože nevěděl kde se tahle myšlenka vzala. Je to špatně že tolik nepostrádám matku? Zeptal se znovu jenže ten hlas se ozval znovu. Jasně že je to špatné. Měl by jsi se nad sebou zamyslet.

„Dost prosím." Řekl nahlas. Snažil se vypudit všechny špatné myšlenky.„Mysli na něco hezkého.."opakoval si stále dokola.„...něvo hezkého..."