Smutnější chvilky

Zmatená

Všechno co jsem měla,
Všechno co jsem kdy chtěla,
Položila jsem ti k nohám,
Jsi to ty, na koho ze snů volám?

Když se vzbudím, všechno ze mě máš,
Ale sebe přede mnou ukrýváš,
Nedáš mi ze sebe ani kousek,
Nepodáš mi ani na moje slzy ubrousek.

Toužím být stebou každou chvíli,
Bohužel jsem jediná, co to tak cítí,
Cítím tu bolest a ztrátu,
Cítím se jako zamotaná v drátu.

Potřebuju to vstřebat,
Pochopit co je třeba,
Co dělat abys mě miloval,
Abys o mě usiloval.

Jsme spolu dva roky,
Každý den děláme společné kroky,
Ale jsou doopravdy společné?
To jsou mé úvahy věčné.

Chci cítit tvou lásku,
Ne si každý den opakovat tu otázku,
Miluješ mě ještě?
Hrudník mi svírají kleště.

Ta bolest je tak zlá,
Ubližuje mi a já už nejsem svá,
Pomalu dochází mi síla,
Cupitá pryč jako malá luční víla.

A já teď nevím jak dál,
Když nevím jestli ses zamiloval.
Už nejsem si jistá,
Jestli má láska k tobě je stále tak čistá.

Tak vás vítám u druhé knihy! 💋 koukejte kam až jste mě dostali ❤️děkuju vám ❤️