Uběhlo 6570 dnů,
Co jsem tu,
Už netančím, ani nezpívám,
Jen na ty chvilky vzpomínám.
Už moc smutná nebývám,
Díky létu, díky květinám,
Pěstuju teď růže, lilie,
Děkuju, když déšť je zalije.
Fotím zakázku za zakázkou,
Pro architekty stala jsem se nezodpovězenou otázkou,
Nemám žádný volný čas,
Nemůžu ukázat poločas.
Ale díky práci,
Úsměv se mi nevytrácí,
Díky svému vztahu,
Teď topím se v blahu.
Proto už nepíšu moc,
Nepotřebuju od bolesti pomoc,
Ovšem osamělá se stále cítím,
Volným pádem k zemi se řítím.
Je se mnou dva dny v týdnu,
Neutíká to, jako když zývnu,
Je pořád pryč a snad na mě ani nemyslí,
Ale, zase melu nesmysly...
ČTEŠ
Smutnější chvilky
PoetryPokračování sbírky SMUTNÉ CHVILKY, pokud vás oslovila první sbírka, budu moc ráda pokud nahlédnete i do této (: - Nina Obrázky od: Muhammed Salah Artwork 🎨 30.5.2021 #9 v kategorii POEZIE 31.5.2021 #5 v kategorii POEZIE
