Smutnější chvilky

Potají

Jakobych byla s cizím mužem v cizím pokoji,
Brečím tu, ale potají,
Nechci aby ses o tom dozvěděl,
Ale chci tě vzbudit, abys to věděl.

Chci, abys viděl tu bolest, která mě drtí,
Chci, abys viděl, jak blížím se smrti,
Chci, aby sis všiml, že jsem na dně,
Chci ,aby ses ke mně choval ladně.

Svíjím se tu potichu,
Nepoddávám se ostychu,
Je mi jedno, jestli si všimneš, že mě to bolí,
Už jsem přestala hrát svou roli.

Potřebuju obejmout,
Potřebuju se k tobě přitisknout,
Potřebuju, aby sis mě všímal,
Potřebuju, abys mě vnímal.

Já už takhle nemůžu dál,
Vykašlal ses na mě a prostě to vzdal,
Teď sice ležíš vedle mě,
Ale že jsem tu i já, je pro tebe neznámé.

Už pochopila jsem, že mě nemáš rád,
Pochopila jsem, žes mě přestal milovat,
Pochopila jsem, že jsem ti jedno,
Ale ani to, mě ze dna nezvedlo...