Elizabeth se dohodla s panem Darcym, že jí přivede sestru hned nazítří po jejím příjezdu do Pemberley, a tak se chystala, že se onoho dopoledne z hostince nikam nevzdálí. Zmýlila se však ve svém předpokladu, neboť návštěva se dostavila hned po příjezdu panstva do Lambtonu. Gardinerovi a Elizabeth si vyšli s novými známými na procházku do okolí a právě se s onou rodinou vrátili do hostince, aby se převlékli k obědu, když tu je hrčení kočáru přivábilo k oknu, a oni spatřili, že se po silnici blíží v dvoukolce pán s dámou. Elizabeth okamžitě poznala jeho livrej, uhádla, co to znamená, a netajila před příbuznými, že ji to nemálo udivuje, když jim oznamovala, jakou poctu očekává.
Strýček s tetičkou užasli a z jejích rozpačitých slov spolu s dnešní událostí a událostmi předchozího dne se jim celá záležitost začala jevit v novém světle. Dosud neměli důvod k takové domněnce, ale nyní jim připadalo, že velká pozornost z jeho strany se nedá vysvětlit jinak než něžnými city k jejich neteři. Zatímco se v duchu obírali těmito novými úvahami, byla Elizabeth zmítána čím dál tím větším rozrušením. Samotnou ji udivovalo, že ztrácí klid, ale ke všem ostatním důvodům, které k tomu měla, se přidružily i obavy, že ji ve svém zaujetí vylíčil sestře přespříliš příznivě, a protože jí víc než kdy jindy záleželo na tom, aby se zalíbila, měla přirozeně strach, že se jí to nezdaří.
Odstoupila od okna, aby ji nespatřili. Přecházela po pokoji sem a tam a snažila se nabýt ztracené rovnováhy, ale překvapení a zvědavost, s níž ji pozorovali strýc s tetičkou, k tomu nijak nepřispívaly.
Slečna Darcyová se dostavila v bratrově doprovodu a velkolepý obřad proběhl. Elizabeth shledala ke svému údivu, že její nová známá je přinejmenším stejně na rozpacích jako ona. Co byla v Lambtonu, slyšela už kolikrát, že slečna Darcyová je nesmírně pyšná, ale po několika minutách v její přítomnosti dospěla k přesvědčení, že je pouze nesmírně plachá. Nebyla s to dostat z ní víc než jednoslabičné slůvko.
Slečna Darcyová byla vysoká a statnější než Elizabeth, a třebaže jí bylo sotva šestnáct, měla vyvinutou postavu, žensky půvabnou. Nebyla snad tak přitažlivá jako její bratr, ale ve tváři se jí zračil jasný rozum a přívětivá pohoda a měla nestrojené a jemné způsoby. Elizabeth, jež očekávala, že se slečna prokáže tak pronikavým a neúhybným bystrozrakem jako druhdy pan Darcy, se značně ulevilo, když u ní shledala tak odlišné povahové založení. Zakrátko po příchodu jí Darcy sdělil, že ji přijde pozdravit i Bingley, a sotva stačila podotknout, že ji to těší, a připravit se na nového hosta, už zaslechli Bingleyho hbité kroky na schodech a za okamžik stanul v místnosti i on.
Elizabeth se na něho už dávno nehněvala, ale i kdyby v ní bylo ještě trochu roztrpčení zůstalo, sotva mohlo obstát před nenucenou srdečností, s jakou vyjádřil radost nad opětovným setkáním. Vyptával se jí přátelsky, ač jen všeobecně, na její rodinu a vypadal a rozprávěl stejně upřímně a dobromyslně jako dřív. Manžele Gardinerovy zajímal tento pán neméně než ji. Už dlouho si ho přáli poznat. Vlastně celá shromážděná společnost v nich vzbuzovala živou pozornost. Podezření, které právě pojali ohledně pana Darcyho a jejich neteře, je vedlo k tomu, že oba bedlivě, ač v skrytu pozorovali, a z toho, co viděli, brzy usoudili, že aspoň jeden z obou ví, co je to láska. Jejími city si jisti nebyli, ale že on překypuje obdivem k ní, bylo nabíledni.
Elizabeth sama byla velice zaneprázdněna. Chtěla proniknout všem hostům do duše, sama se ovládat a být ke každému z nich milá. V tom posledním, kde se nejvíce obávala nezdaru, měla nyní největší naději na úspěch, neboť ti, které chtěla získat, jí byli předem příznivě nakloněni. Bingley byl hotov, Georgiana se snažila a Darcy byl odhodlán ji obdivovat. Jakmile spatřila Bingleyho, vzpomněla si přirozeně na sestru. A ach! jak ráda by byla věděla, zda i jeho myšlenky tam někam zabloudily. Občas měla dojem, že je zamlklejší než dříve při podobných příležitostech, a jednou nebo dvakrát s potěšením usoudila, že na ni hledí, jako by pátral po jisté podobě.
ČTEŠ
Pýcha a předsudek
RomansKlasický román z prostředí zámožných středních vrstev na anglickém venkově na konci 18. a počátku 19. století. Autorka líčí klidný a ničím nerušený život, všední radosti, zábavy a starosti. Rodinný klid bývá narušen zejména tehdy, když jsou v rodině...