Můj tábor

11

,,Tak, co se děje?" zeptala se Nell. Pomalu jsem se vyhoupla do sedu a nyní jsme seděly naproti sobě a hleděly si do očí.

,,Co si myslíš o mně a Willovi?" začala jsem opatrně, abych zjistila, co všechno ví.
,,Myslím, že se mu líbíš," řekla Nell s úsměvem, ale ihned pokračovala: ,,ale poslední dobou mi přišlo, že se mezi vámi něco stalo, skoro jsi s ním nemluvila a on byl taky divnej, když jsem se ho na tebe zeptala."

A pak už jsem Nell převyprávěl a tu noc, když jsme se políbili. ,,No a od té doby se ke mně chová úplně normálně, jako by se nic nestalo," dodala jsem.
,,A když jste si měli dneska promluvit? Co řekl?"
,,Že to pro něj nic neznamenalo," řekla jsem smutně a zadržovala jsem slzy, které se opět draly na povrch.
,,To je debil," řekla naštvaně Nell a stoupla si.
,,Co chceš dělat?" zeptala jsem se a vyděšeně jsem na ni hleděla, když se hnala ke dveřím. Nic mi na to neřekla, ale já jsem to tušila. Rychle jsem vyběhla za ní, ale to už bylo pozdě. Nell stála u chatky, kde bydlí Will. Rychle jsem k ní doběhla a chytla jsem ji za paži.
,,To nemůžeš," řekla jsem rychle.
,,Můžu a udělám to," řekla odhodlaně a vytrhla svou paži z mého sevření.
,,Nell, já si to vyřeším sama," dodala jsem sebevědomě a doufala jsem, že jí to odradí od jejího plánu. Jenom přikývla, otočila se na patě a odešla do naší chatky. Právě teď se mi můj malý svět zcela zhroutil. Zamilovala jsem se do kluka, který o mě nestojí a moje nejlepší kamarádka právě ztrácí několik dní, protože jsem ji donutila jet na tábor, kde spolu skoro nejsme. Jsem ten nejhorší člověk na planetě.
Aniž bych si to uvědomila, stále jsem stála u jejich chatky a nyní se otevřeli dveře, ve kterých stal Will.
,,Co se děje?" zeptal se.
,,Nic," odsekla jsem a otočila jsem se, abych mohla jít do své chatky.
,,Počkej Em, můžeme si promluvit?" řekl Will a chytil mě za ruku, abych nemohla odejít.
,,O čem chceš mluvit?" zeptala jsem se, aniž bych se na něj otočila.
,,Třeba o tom, proč brečíš," řekl a já jsem si najednou uvědomila, že mi opravdu stékají ty neposedné slzy, které jsem se snažila udržet. Nechtěla jsem s ním mluvit, ale neměla jsem na nic sílu a on mě prostě do té chatky dotáhl.
,,Co se děje?" řekl a posadil mě na jeho postel a sedl si vedle mě.
,,Nechci o tom S TEBOU mluvit," zavrtěla jsem hlavou, ale jeho to neodradilo.
,,Tak znovu, co se děje?" zeptal znovu Will, nyní trochu ostřeji a zvedl mi hlavu, abychom se dívali do očí.

,,Co ti mám říct? Že jsi mě pobláznil a já teď nemůžu myslet na nic jiného než na tebe, ale tebe to vůbec nezajímá?" vykřikla jsem a vyběhla z chatky. Když jsem vyběhla ven, zjistila jsem, že Will za mnou nešel, a tak jsem se v klidu vydala za Nell. Seděla u nás v chatce s Nicol a připravovaly se na diskotéku.

,,Ty teda vypadáš, ukaž, něco ti vyběru," řekla Nicol, jakmile jsem vešla dovnitř. Nell je úžasná kamarádka, nikomu nic neřekne a počká, až to řeknu já, až budu připravená. Takže je jasné, že Nicol nic neví.

"Nicol, já na tu diskotéku nepůjdu," řekla jsem a posadila jsem se na svou postel. 

"Em, jindy bych ti to odpustila, ale dneska mám narozeniny a chci si to s vámi užít," pronesla klidně Nicol a nenechala se mou negativní reakcí vyvést z míry. Nakonec by to nemuselo být tak špatné, budu tam s holkami a Willa vůbec nemusím potkat. A když už budu unavená, prostě si půjdu lehnout. Takže jsem Nicol nakonec přikývla a ona se do všeho pustila.

"Vezmi si tyhle kraťasy a tričko, to bude super," hlásila a položila mi na postel oblečení. "A udělej si třeba cop, ten ti hodně sluší," dodala ještě, než jsem se stihla zavřít do koupelny. Oblékla jsem si to, co mi dala a udělala jsem si poslušně cop. Na nějaké malování jsem opravdu neměla náladu a tak jsem se rychle vrátila za holkami. Nell na sobě měla něco podobného jako já, ale vlasy měla rozpuštěné a Nicol měla sukni a tílko a vlasy měla spletené do dvou copánků. Kdy to stihly? Tak dlouho jsem tam přeci nebyla.

"Tak můžeme," usmála se Nicol a už nás s Nell táhla do jídelny, kde by diskotéka měla být.

A opravdu, v jídelně se ozývala hlasitá hudba, židle a stoly byli poskládané u kraje a uprostřed bylo místo na tančení. Náš kuchař podával nějakou limonádu a colu, s holkami jsme si sedly, ale během chvíle přišel James a Nicol s ním šla tančit.

"Jsi úžasná, že jsi šla," řekla Nell a usmála se na mě.

"Nejsem," řekla jsem jednoduše, protože na víc jsem neměla sílu. Přímo před námi se vynořil Will a štrádoval si to přímo k nám. Těsně před námi se zastavil a usmál se na nás se slovy: "Co že netančíte?"

"Tak hele. Abychom si to ujasnili, jdi od nás pryč a neobtěžuj," zařvala Nell a nyní stála těsně u Willa a zuřivě na něj hleděla.

"Pardon," řekl Will. Na mě se ani nepodíval a zmizel.

"Co to mělo být?" zeptala jsem se Nell trochu naštvaně. Odpovědí my však bylo jednoduché: "Neudržela jsem se." Pak už Nell odešla pro limonádu. Seděla jsem tam sama a jen jsem doufala, že za mnou nikdo nepřijde, abych se s nikým nemusela bavit. Když už mi přišlo, že jeden kluk šel směrem ke mně, rychle jsem vstala a rychlým krokem jsem se vydala ven z jídelny. Venku nikdo nebyl, ale už také byla velká zima. Rukama jsem si objala tělo a nadechla jsem se čerstvého vzduchu bez lidí.

"Zima, co?" ozvalo se vedle mě, až jsem leknutím nadskočila. Byl to Will a aniž bych stihla zareagovat, přehodil přes moje ramena jeho mikinu. Chtěla jsem mu jí ihned vrátit, ale on zavrtěl hlavou, a tak jsem se do ní zabalila.

"Myslím, že si potřebujeme promluvit," řekl. Uchechtla jsem se, čímž jsem si vybojovala jeho nechápavý pohled, ale mě to bylo jedno. Tenhle den už to tu bylo dvakrát a kam jsme se dostali?

"Nepůjdeme se projít?" Zeptal se Will, když jsem mu neodpovídala. Jen jsem přikývla a vyšla za ním. Šli jsme jenom kousek od tábora, protože nemůžeme nikam chodit sami a ještě večer a sedli jsme si na lavičku pod stromem, protože to byla jediná suchá věc po dnešním dešti.

"Takže," začal Will, ale větu nedokončil. Jen jsem se na něj ohlédla a na to nejspíš čekal, protože pokračoval: "Já vím, že si myslíš, že pro mě ta pusa nic neznamená, ale je to lež. Znamená pro mě hodně, ale myslím si, že je pro tebe lepší, když spolu nebudeme," řekl trochu zmateně, ale já jsem to pochopila.

"Pro mě?" zopakovala jsem trochu výsměšně.

"Jo, já nejsem nejlepší kluk a nechci, aby ses kvůli mně trápila," řekl Will a přiblížil se ke mně.

"Tak proč mi tohle děláš?" zeptala jsem a očima jsem se zaměřila na jeho pusu.

"Protože si nemůžu pomoct," zašeptal a pak mě znovu políbil. I když jsem nechtěla, spolupracovala jsem. Vím, že mě to později bude mrzet a že se budu trápit, ale já jsem to potřebovala. Potřebovala jsem opět ochutnat jeho rty a cítit jeho vůni a doteky na mém těle.