4

1.2K 29 3
                                    

„Jako první jdeme na pětku," řekla jsem a vydala se k stanovišti číslo pět. Vedoucí nám vysvětlovala co máme dělat. „Jeden vezme toho druhého na záda a musí ho přenést na druhou stranu. Ale ten co je nahoře, musí na hlavě udržet knihu," zasmála se ta žena. Opatrně jsem se koukla na Willa, který už byl připravený, abych na něj nasedla. Proč zrovna já? Opatrně jsem na něj naskočila.
„Jsem těžká?" zašeptala jsem.
„Jako bych tě tam ani neměl," řekl Will a usmál se. Vedoucí mi dala na hlavu knihu a Will vyšel. Docela nám to šlo, takže jsme nakonec získali bod.

Druhý stanoviště byly shyby. „Dívka musí nahoře vydržet dvacet vteřin a kluk se musí desetkrát přitáhnout a máte bod," řekla žena. Přišla jsem k tomu, ale nedosáhla jsem tam, Will ke mně přiběhl a vyzvedl mě. Přitáhla jsem se a po dvaceti vteřinách mě Will sundal. Pak šel na řadu on. Přitáhl se a usmál se na mě. „To bude hračka," usmál se. Koukala jsem na něho jako blbka. Měl takové svaly. Desetkrát se přitáhl a seskočil dolů. „Máte bod," zaradovala se žena a napsala nám ho tam.

Další stanoviště bylo u vody. „Budeme se plavit," vykřikl Will a objal mě okolo pasu. Překvapeně jsem se na něho podívala, ale pak jsem pochopila. U řeky byla kanoe. Úkol byl jasný, měli jsme se přeplavit nějakých padesát metrů proti proudu. Naskočila jsem do lodi. „To bude hračka," Will se se smíchem usadil za mnou a vyrazili jsme. Další bod.

Poslední stanoviště bylo přetahování provazu. Byla tam ještě druhá dvojice, také kluk a holka. Odhodlaně jsem se chopila provazu a začala tahat. Oni však byli lepší a když nás přetáhli, pustili provaz a já s Willem jsme ztratili rovnováhu. Svalila jsem se rovnou na Willa.

„Ty jsi ale divoká," zasmál se Will. Rychle jsem z něho slezla.
„Promiň," špitla jsem a rychle jsem vstala.
„Neomlouvej se, mě to nevadilo," zašeptal mi Will do ucha. I když jsme prohráli, získali jsme bod za snahu.

Naše polovina si sedla vedle jídelny do stínu a jeden vedoucí nás vyhlásil. Všichni získali plný počet bodů a každý tým získal jednu čokoládu.

Za chvíli se z lesa přihnala naše druhá polovina a všichni byli úplně zmalovaní. Nell přišla až ke mně. „Vezmi si něco, co ti nevadí, že bude zničené," řekla naštvaně a vydala se do chatky. Nicol s Jamesem už tak naštvaní nebyli a se smíchem si k nám sedli.

„Bylo to super," zvolala Nicol a objala mě.

Omluvila jsem se vydala se za Nell do chatky. Seděla v koupelně a myla si obličej. Vzala jsem její oblečení a beze slova jsem ho omyla a dala ven před chatku sušit. Nell se mezitím převlékla a sedla se vedle mě na postel. „Tak co Will?" zeptala se a šťouchla do mě.

„Co by?" odpověděla jsem jí.

„Je milej, ne?" řekla s úsměvem. Proč se mě na to ptá?

„Možná," špitla jsem.

„Hej, mluv se mnou. Líbí se ti?" zeptala se a chytla mě za ruce.

„Trochu, ale proč tohle řešíme?" obořila jsem se na ní.

„Protože ty se mu líbíš," konstatovala Nell, jako kdyby to bylo nad slunce jasné.

„Jak se někomu můžu líbit, když mě zná sotva jeden den?" s těmito slovy jsem ukončila naší konverzaci a vstala. „Je oběd," otočila jsem se ještě na Nell, která si stoupla a společně jsme se vydaly do jídelny.

Po obědě jsem byla hodně unavená a lehla jsem si do postele. „Když se cokoliv bude dít, probuď mě, jasný?" Nell mi to slíbila a já si konečně v klidu lehla do postele, zasunula si sluchátka do uší a ponořila jsem se do svého světa. Nemám tušení, jak dlouho jsem takhle ležela, ale najednou se za mnou prohnula postel. Na chvíli jsme se lekla, ale pak jsem zůstala v klidu. Nenápadně jsem si ztlumila hudbu, abych slyšela co se děje okolo.

„Tak mi půjdeme ven," ten hlas patřil Nicol, nejspíš někam šli s Jamesem.

„A já půjdu volat s Maxem," řekla Nell.

„Jasně, já tu zůstanu," zašeptal Will. Proč tu chce zůstávat? A proč mě sakra Nell nevzbudila, když mi to slíbila? Will mě zezadu objal kolem pasu a přitáhl si mě k sobě. Bylo to tak moc příjemné. Příjemné teplo se rozlilo po mém těle a já jsem cítila něco, co jsem nikdy necítila. Najednou jsem se chtěla otočit a políbit Willa. Rychle jsem zakroutila hlavou, abych tu myšlenku zahnala, ale to jsem dělat neměla. Will mě pustil a podíval se mi do obličeje. „Promiň, vzbudil jsem tě?" řekl a na jeho obličeji byla opravdu vidět starost. Pomalu jsem si sedla a usmála se na něj.
„To nemůžeš odolat, že se mě furt musíš dotýkat?" odpověděla jsem mu otázkou.

„Možná trochu, jsi fakt žhavá," řekl a začal se přibližovat. Stoupla jsem si, abych ho zastavila a on se na mě překvapeně podíval.
„Kdy bude odpolední program?" zeptala jsem se, jako by se nic nestalo.

„Za patnáct minut," prohlásil Will. Ihned jsem vyběhla do koupelny, omyla si obličej, učesala se a udělala jsem si jenom rychlý culík. Poté jsem se vrátila do pokoje, Will stále ležel natažený na mé posteli, a tak jsem si jen vyhrabala starší kraťasy a tílko a zalezla zpět do koupelny, kde jsem se převlékla. Svlečené oblečení jsem hodila do tašky a sedla si na postel. Will se na mě podíval a šibalsky se na mě usmál. „To ses klidně mohla převléknout tady," pousmál se a sjel si mě pohledem. Sarkasticky jsem se zasmála a vstala, on si ihned stoupl taky a společně jsme vyšli ven. U ohniště už bylo pár lidí, a tak jsme si tam také sedli.

Seth nám zase řekl, co a jak a naše polovina šla s nějakým vedoucím do lesa. První nás čekala balónková bitva, kvůli které byli všichni tak zmalovaní. Byla jsem v týmu s Willem, nějakými dvěma kluky a holkami. Nakonec jsme vyhráli.

Další a také poslední stanoviště bylo opět ve dvojicích. Přes jezero byla natažená páska, přes kterou se mělo přelézt. Kde skončil první, začal druhý a naším úkolem bylo, dostat se co nejdál. Will šel první a skončil někde v polovině a spadl do vody. Já jsem na tom byla dobře a došla jsem až na konec bez pádu do vody. Stála jsem na kraji a smála se Willovi, který se drápal z ledové vody. Nakonec vylezl a stoupl si vedle mě. Aniž bych to čekala, vzal mě do náručí.

„Ne, prosím, neházej mě tam!" řvala jsem na něho a pevně se ho držela okolo krku.

„Tak dobře, ale musíš mi dát pusu," řekl Will a našpulil rty. Chvíli jsem přemýšlela, ale můj plán byl jasný.

„Dobře, ale pusť mě na zem," řekla jsem vážně. Will mě pustil a já se k němu naklonila, přejela jsem po jeho ramenou a naklonila se k němu, naše rty byly od sebe jen pár centimetrů, když jsem ho od sebe odstrčila a on spadl do vody. Zasmála jsem se a hrdě se napřímila. Když se Will vynořil moc se nesmál.

„Tos posrala," zařval a rozběhl se ke mně.

„Nemluvíme vulgárně," zavolal Seth. „Pardon," dodal elegantně Will, ale už se za mnou hnal. Rozeběhla jsem se k Sethovi, s přáním, že mě ochrání.
„Už jdeme, ne?" usmála jsem se na něj. Seth ode mě odešel se slovy „mě do toho netahejte" a já jsem měla smůlu. Will ke mně doběhl, vzal mě do náruče a já už byla ve vodě. Will skočil hned za mnou a když jsem se vynořila, smál se mi.
„To je ledový," zařvala jsem a hnala se na břeh. Will se jenom zasmál a vydal se za mnou. Když jsem vylezla z vody, Seth rozhodl, že jdeme. Fakt brzo, Sethe. Pažemi jsem si objala tělo a vydala se do tábora. Will se ke mně přihnal a já jsem fakt neměla náladu s ním teď mluvit.

„Málem jsi mě políbila," švitořil vedle mě Will.

„Ne, nepolíbila," obořila jsem se na něj.

„Ale jo," nedal se Will.

„Ne, měla jsem plán," řekla jsem odhodlaně.

„Ale chvíli jsi nad tím přemýšlela," konstatoval Will.

„Ne, to bych raději skončila v té ledové vodě," řekla jsem naštvaně a ještě zrychlila. Možná jsem Willa urazila, nebo alespoň jeho ego, ale on ani nemá tušení, co mi jeho přítomnost způsobuje. Nemůžu se do něho zamilovat, to prostě nejde.

Zbytek cesty jsem Willa neviděla, nejspíš jsem opravdu ranila jeho city, nebo jeho ego. Vběhla jsem do chatky a převlékla jsem se do suchého oblečení. Právě včas, když jsem si přes hlavu přetáhla tričko, do pokoje vběhla Nell a ostatní. Nell mi podala sušenku a jablko, což byla nejspíš dnešní svačina a já se do toho pustila, měla jsem neskutečný hlad. Will si sedl k Nell na postel a na mě se ani nepodíval. Já jsem ho ale neřešila, ať si je klidně naštvanej.

Můj táborKde žijí příběhy. Začni objevovat